Fight for life

1. Chapter

Z pohledu Frey

"Tak sakra přidejte!" křiknu na ostatní tedy na Alex, Jaka a Dannyho. Sice tady v podzemní chodbě moc neni vidět, ale stráž je slyšet klidně na půl kilometru daleko. Myslíte si, že jsme uprchlíci či něco takového? Tak to se šeredně mýlíte. Jsme jen obyvatele kdysi tohoto města, kterým vyvraždili rodiny. Teda skoro. Danny má ještě tátu a nezvěstnou matku. 

Ale teď neni čas na debaty. Proti mě se z druhé strany chodby vyřítil jeden osamělý voják. Trochu vystrašeně vyjeknul, ale na můj vkus moc pozdě. Skácel se pod ranou mého meče k zemi. Tohle je tu obvyklé. Jinak pro informaci se nacházíme ve 3. světový válce. Nemilé překvapení, co? Myslíte si, že jsou tu koncentráky? Už ne. Těsně před válkou se všechny zničily a slehly popelem. Zničila se většina měst a zbyly jen trosky. Hnusná představa. A to tu teď máme žít? 

Proletí těsně kolem hlavy Jaka bumerang s ostřím takže by klidně zabil. "Kurva! Dávejte pozor!" křiknu a bumerang srazím na zem. Bude se hodit. Dám ho za kožený opasek, kde by neměl uškodit. 

Je jisté, že stráž neni daleko takže musíme přidat. Rukou dám povel ku předu a zrychleně běžíme po blátivé chodbě. Za chvíli by tu mělo být víko od "našeho domu." Ano bydlíme ve stoce. Je to hnusné, nehygienické a hlavně depresivní místo. Ale je dobře skryto takže i bezpečné teda pro zatím.

Začínají se tu táhnout chaluhy a vše-li jaké svinstvo, co tu vyrostlo. To znamená, že jsme blízko.

Pro jistotu se ohlídnu jestli jsme všichni. Alex těžce dýchá, ale běží chválihodně. Danny nejspíš někde uklouzl nebo spadnul, že má rozedřený koleno? Snad ještě nějakou dezinfekci máme. A Jake se drží při mě. Fajn jsme všichni. Proskočím chaluhami až k víku, které s vrzáním otevřu, aby všichni měli lepší přístup k "domu." Jake vejde jako první a za ním hned Alex a pokulhávající Danny. Poslední jsem já. Vejdu a za sebou třísknu víkem.

"Dům" je větší místnost, kde to trochu páchne plísní, ale žít se tu dá. Máme tu dřevěné skříňky s lékárničkami a podobně. Jídlo nám obstarává táta Dannyho, který tu teď neni. "Hej! Říkal tvůj táta jestli někam jde?" zeptám se Dannyho, který si právě bral dezinfekci ze skříňky. "Jo. Šel hledat mámu k hradebním věžím." řekl nakřáple Danny. Asi ho to dost bolí. Sednu si naproti jemu a vezmu si od něj dezinfekci. 

"A mě nikdo neošetří?" zeptá se na oko uraženě Jake. "Alex podívej se na něj prosím." řeknu nezaujatě k Alex. Nemám ráda, když na mě něco zkouší. Ne, že by to bylo kvůli válce, ale spíš kvůli mému osobnímu zájmu. Ikdyž nelíbá špatně. Uchechtnu se. "Na co myslíš?" uchechtne se ten idiot Jake. Jak si toho sakra mohl všimnout? "Na tebe určitě ne." řeknu se smíchem. "Takže jo. Myslíš na mě." řekne sebejistě. "Hele klid vy dva. Ještě, aby jste tu dělali nějaký perverznosti." řekne se smíchem Danny. "Ty buď ticho nebo dostaneš." pohrozím Dannymu. "Co dostanu? Ne, že bych nechtěl, ale myslím, že by Jake dost žárlil." řekne směrem k Jakovi. Co tím myslí? Jako, že bych mu dala? To uhodl. Seberu si své věci a odkráčí k už zmiňované skříňce.

Alex zatím namáčí šipky do jedu, který nemám zdání, kde sebrala. Jake hází na mě svůdná očka, který jsou sakra sexy. Vím, že je válka, ale od tohohle mě to neodradí. "My se jdeme kouknout po tátovi a vy si to tu mezitím vyřešte." chechtá se Alex s Dannym. Ne, že by mi to vadilo, ale nelíbí se mi, že jdou sami. "Hlavně buďte opatrní." řeknu jim a oni se smíchem opustí "dům."

Jake se zvedne a jde směrem ke mě. "Zase klídek, jo?" řeknu a ignoruju jeho pohled na mých rtech. Sedne si vedle mě. Chytne mě za pas a jemným pohybem si mě usadí na klíně. Sakra, proč při tom vypadá tak sexy? Je to divný dělat takový věci, když všude se odehrává krutá válka, ale docela to i zdraví prospívá. Uchechtnu se a přitáhnu si jeho hlavu do vášnivého polibku. "Chci, abys vzdychala moje jméno baby." zavzdychá do polibku, když se mu zavrtím na klíně. Sundám mu tričko, který je už trochu roztrhaný, ale ještě drží pohromadě. Udělá to stejný i se mnou a co se dělo dál si domyslíte, ne?

Když jsem se oblíkla tak si nandám kožený opasek s mečem a bumerangem. Jsou pryč už trochu dlouho, ne? Jake udělá radši to stejný a rozejdeme se k východu. Opatrně otevřeme víko a zkontrolujeme jestli je vzduch čistý. Nikde nic tak je vše v pořádku. Zabouchneme za sebou víko a ostražitě se vydáme do tmavé chodby. Je dobrý, že v těchto chodbách se vyskytuje něco jako svítivý mech takže nemusíme tahat baterky nebo podobné zdroje světla.

Měl by tu být každou chvílí žebřík, který vede nahoru. Kdo ví, co se nahoře odehrává. Právě to tam můžou bombardovat a naopak tam může být ticho jako v hrobě. Budu doufat v tu druhou možnost. Zachytila jsem se o první příčku a v rekordním čase jsem se vyšvihla nahoru. Odsunula jsem poklop. naštěstí je tam klid tak udělám jeden kotrmelec k nějakýmu kusu plechu a čekám než se sem Jake dostane. Netrvá to dlouho a už klečí u stejnýho kusu plechu jako já.

Je to divný, že tu neni jediný živáček. Dannyho táta má být někde u hradeb takže taková půl hodinka cesty. To ještě jde. Někdy to bývá i hodina a to je už dost nebezpečný. "V pohodě?" zeptám se Jaka, který jen němě přikývne a víc se nevyjadřuje. Prolezu kolem plechu k polo rozpadlímu domu, kde  by sotva někdo mohl žít. Jake se drží těsně za mnou tak si nemusím dělat starosti. 

Udělám hada a poplazím se tou vysokou trávou. To je můj plán. Rukama to naznačím Jakovi, který to ihned pochopí takže super. Jen se bojím, aby jsem se neocitla někde poblíž močálů. Z těch by se špatně dostávalo.

Tráva trochu štípe do rukou a určitě se objeví nový puchýře. Au to bude zase bolet. Uchechtnu se a pokračuji dál v cestě.

Najednou se nade mnou objeví stín. Pootočím hlavu, abych líp viděla. "Kurva."