Filip se probouzí a v místnosti proti němu stojí muž v bílém plášti. ,,měl jste štěstí, ale musíme si vás tady ještě nechat, abychom provedli nějaké vyšetření" řekl muž, ale když odcházel z pokoje Filip se snažil se posadit a hned si zase v bolestech lehl, chytil se za žebra a nahlas heknul, podíval se na muže ,,počkejte...co..co se stalo? Kde to jsem?" Muž se na něj jen letmo otočil a odešel z místnosti bez jediného slova. V tu chvíli přístroj vedle něj zapípal a viděl tekutinu proudící hadičkou do jeho ruky, nestihl ani zareagovat a okamžitě usnul.
Když se znovu probral, seděla vedle něj dívka, nádherná dívka. Měla na svetru připnutou visačku s nápisem "návštěva" a koukala na něj strachujícíma očima. ,,Kdo jsi? Kde to jsem?" Dívce se z očí začaly koulet po tváři slzy, ale neřekla jediné slovo, jen na něj dál koukala a brečela. Po chvíli se zvedla a odešla, Filip se ji snažil zastavit, ale marně, křičel na ni ,,Počkej!! Kam jdeš?! Odpověz mi!!" Ale dívka už byla pryč z místnosti.
Filip si řekl, že se musí odpověď dozvěděť sám, ale jak? Vždyť se nemůže ani posadit. Během jeho přemýšlení si ani nevšiml, že přístroj opět zapípal a on usnul, ale nebyl to klidný spánek...škubal sebou a vykřikoval ze spaní ,,Terezo!! Ne!! Uteč!! Hned!!" Probudil se orosený ledovým potem, v šoku si ani nevšiml, že sedí, žebra už ho tolik nebolela a mohl se hýbat takřka normálně. ,,Tereza..jak jsem mohl zapomenout? Já jsem vůl" zvedl se z postele, ale zase se rychle posadil, až moc na něj působila látka putující mu pravidelně do těla. Všiml si kamery v rohu místnosti, jakmile se pokusil pomalu opět vstát, přístroj zapípal. ,,Ne!!" Stihl vykřiknout, spadl na postel a usnul.
ČTEŠ
Země?
FantasyFilip se probouzí v nemocnici. Na nic si nevzpomíná, na jméno, kde je, kdo je, prostě nic. Až příchod návštěvy způsobí, že se mu z paměti vynoří první mlhavá vzpomínka. Od tohoto okamžiku se Filipovi postupně začínají vybavovat jednotlivé události...