Věnováno mým věrným čtenářkám Brig Starwood, SweetKatarina a sweetgirlkatarina. Děkuji!😍
Ležela jsem na gauči u nás doma. Na sobě jsem měla růžový župan a a chlupaté papuče s Hello Kitty. Zasmál jsem se, když mi je minuly rok poslala mamka k narozeninám. Asi zapomněla kolik mi je.
Stále jsem ležela, jedla popcorn a dívala se na televizi. Nic v telce zajímavého nebylo a tak jsem jen tak z nudy přepínala mezi kanály.
Po celém našem mega domu se rozněl ten otravný zvonek. Zacpala jsem si uši polštářem a dělala jakoby nic.
Ale znovu zazvonil. A když zazvonil potřetí, zakřičel na mě z vrchu taťka.
,,Lindo, zajdi otevřít!“ zavolal na mě.
Ale já jsem se nezvedla. Proč bych měla?
,,Lindo!“ křikl znovu taťka, když se opět ozval zvonek.
Obrátila jsem oči v sloup a něco si pro sebe zamumlala.
Trochu jsem si upravila v zrcadle vedle dveří a poté otevřela.
Zarazila jsem se. Začala jsem panikařit. Ve dveřích totiž stal David a díval se na mě dost překvapeně.
,,Ahoj?“ pozvedl obočí a usmál se.
,,Jo, čau,“ zírala jsem na něho s otevřenou pusou.
Přistoupil ke mě blíž a opatrně mi pusu zavřel .
,,Pro jistotu,“ a málem vyprskl smíchy, ,,aby ti tam nevletěla moucha.“
Přikývla jsem s pobavením. Podívala jsem se mu zpříma do očí. Byly tak tmavé, že bych se v nich asi ztratila. Přejeme mi z toho mráz po zádech.
,,A co tu vlastně děláš,“ zeptala jsem se a zavřela jsem za sebou dveře.
,,No...Ten včerejšek...Jak tě Patrik...Ta pusa...Víš já tě hrozně Milu-,“ nedokončil větu, protože jsem ho přerušila.
,,Jo, tamta pusa. No...Jak to vysvětlit...Byl to taky menší úlet. Nic to neznamenalo víš?“ snažila jsem se napsat na sobě znát nejistotu.
Překvapivě na mě pohleděl. Pak zakroutil hlavou jako by chtěl vymazat myšlenky.
,,J-jo, jenom ú-úlet. Pro mě to to taky nic neznamenalo,“ začal usilovně přikyvovat.
Ulevilo se mi, když řekl že to nic neznamenalo. Ale počkat, proč mi včera řekl, že mě miluje?
Svraštila jsem čelo a zeptala se ho:
,,Opravdu?“
Trochu znejistěl a poškrábal se v zadu na krku. Neodpovídal a tak jsem pokračovala.
,,A co ta slova včera? Hmmm, to nic nebylo?“ šlo poznat , že není co odpovědět.
,,Jaká slova? Nevím o čem tady mluvíš,Lind,“ tvář se změnila do nechápavého úšklebku.
,,Fakt ne? A neříká ti něco ,Miluji tě Lindo‘ ? A potom následoval dlouhý polibek,“ zasmál jsem se.
,,Pořád ti to nic neříká?"
Povzdechl si a sklopil zrak.
,,Jo, miluji tě a ty to moc dobře víš,“ dlaněma si zakryl tvář.
,,Jo vím to,“ potvrdila jsem jeho tvrzení. Zvedla jsem mu jeho tvář, aby se mi díval do očí.
,,Ale nemůžeme být spolu. Zkus mě nemiloval, bude to tak lepší,“ přikývla jsem v naději že bude souhlasit.
,,Lásce neporučíš, Lindo. To nejde. Když někoho miluješ, nemůžeš ho jen tak najednou z pitomého důvodu přestat milovat, nejde to. A proč vlastně nemůžeme být spolu. Byli by jsem skvělý pár, a ty mě taky tak trochu miluješ, ne?“ dalo by se říct, že po mě skoro až křičel.
,,Jo, mám tě trochu ráda, ale...,“ přikývla jsem.
,,No vidíš, tak proč nemůžeme být spolu?“ zeptal se a přistoupil ke mě blíž.
,,Prostě to nejde,“ zakroutila jsem hlavou, ,,jsme jako černá a bílá...Jako protiklady, ty taky nikdy nemůžou být spolu,“ vysvětlovala jsem mu.
,,Ale můžou, když je smícháš tak...,“ nedokončil větu.
,,...Vznikne barva šedá a to je barva neštěstí. Snad nechceš neštěstí. Nevím jak ty ,ale já rozhodně ne,“ odstoupila jsem od něho.
,,To jo...,“ souhlasil a já se zaradovala, ale pak pokračoval, ,,...A proč musíme být černá a bílá? Proč nemůžeme být červená a bílá, z těchto barev vznikne růžová, barva lásky.“
Povzdechla jsem. Proč musí všechno řešit?
,,No proto, že tebe vidím jako ďábla....Temnotu...666, no prostě jako barvu černou,“ vysvětlila jsem mu.
,,A ty jsi ten anděl, ta barva bílá, že jo?“ podíval se překvapivě.
,,No...Asi jo,‘‘ zasmála jsem se.
,,Ty a anděla? To musí být nějaký vtip,ne?“ a jemně do mě strčil.
,,Alespoň svou přítelkyni nepodvádím,“ žduchnutí jsem mu oplatila.
,,A co ta pusa, no ta jak jsi ještě byla s Patrikem....“
,,Jako ta při které jsem se dozvěděla, že jsi se vyspal se Marťou?“
Přikývl a sklopil zrak.
,,No tak ta byla taková kamarádská, lítostná,“ zamrkala jsem na něho.
,,Lítostná jo? A jaká bude tahle,“ přiblížil se ke mě a tím mě zatlačil ke zdi, takže jsem byla uzavřena mezi zdi a jeho hrudí.
,,Žádná,“ a odstrčila jsem ho od sebe.
Podíval se na sklamaně a odstoupil ode mě.
,,Víš, chtěla bych abychom byli jen jako přátelé,“ usmála jsem se na něho.
Najednou někdo otevřel dveře a ten někdo byl můj táta. Usmál se a řekl:
,,Davide! Už jsem tě dlouho neviděl. Proč tu nechodíš častěji. Mě nevadí, když si jednou začal sejdeš s přítelkyní u ní doma. Pojď na chvíli dovnitř,“ a táhl Davida do domu.
,,Ale, tati my...,“ nenechal mě taťka domluvit, protože už si povídal s Davidem.
Podívala jsem se zlostně na Davida. Ten se jen spokojeně usmál.
Taťka nám nachystal nějaký divný čaj a pořád si jen povídal s Davidem, takže já tam jen seděla a pozorovala zlosti bez sebe.
,,...No když už o tom mluvíme nám pro vás lístky do kina a pak můžete mít dům celý pro sebe,“ zasmál se taťka.
Ale Davidův úsměv byl znepokojený. A můj zlostný a naštvaný.
,,Tati ale my už spolu nejsme!“ vykřikla jsem na něho.
Ten jen překvapeně vykulil očí.
,,Tak je asi budu muset vyhodit.“
Bylo mi ho líto. Podívala jsem se na Davida. Ten strašně přikývnul.
,,No tak dobře,“ souhlasila jsem a vzala si lístky.
Taťka se vesele zaradoval a odešel. Zůstali jsme sami. Otočila jsem se na Davida a čekala jsem na onu odpověď.
,,Dobře, budeme jen jako přátelé, pod podmínkou...,“ a já převrátila oči v sloup, co zase chce. ,,...Pod podmínkou, že budeme jen jako dobří přátelé.“
A na to já okamžitě radostně přikývla...
ČTEŠ
Opravdová láska
Roman d'amour,,Pletu nesmysly," zakroutil hlavou, ,,ale já tě mám moc rád a ještě ke všemu se dnes vypadáš tak šíleně sexy. Ani nevíš, co bych s tebou nejraději udělal." Při poslední větě jsem se letmo usmála. ,,Budeš se muset víc snažit," řekla jsem. ,,Zpravila...
