Etos

14 4 1
                                    

Po obědě jsem vynechal studií a šel na lov Henatů spolu s mým přítelem Milekem. Vjeli jsme do lesů. Počasí nám přálo. Domů jsme přinesli deset Henatů čerstvě stáhnutých z kůže.

Do večeře jsem se snažil něco malovat a při tom jsem přemýšlel, jaký dar mi je určen. Udělal jsem tenkým štětcem tah červenou barvou. Možná to je oheň. Lidí s takovým darem je v soustavě málo, takže by to bylo k užitku. Nebo vody. Ten je častý, ale velice účinný při boji. Vzduch by nebyl špatný, ale pro budoucího vladaře se to nehodí. Hodí se spíše k farmářům. Země je to samé. Nejlepší by bylo mít oheň. Největší strach mám ale z temného daru. Existuje málo knih a listin, které ho definují a pomohou s ovládnutím. V celé soustavě se ale nenašel žádný člověk, který by měl tento dar a přežil by, takže je velice nepravděpodobné, že by se mi tohoto daru dostalo. Možné to ale je.

V naší knihovně, staré stovky let, je jen jedna kniha, která by mi pomohla s ovládnutím toho daru, ale je v zakázané části, takže se k ní nedostanu. Musel bych použít takové zařízení, které má můj otec v pracovně. Dokáže člověka přenést z místa na místo. Je to velice těžké na ovládání. Musel bych se dostat do jeho pracovny, pak do knihovny, která je dobře hlídaná a zpět. Dalo by se to uskutečnit, ale jen blázen by to udělal.

V soustavě existují ještě další dary, nemusí být nutně živlů. Někteří umí přitahovat věci jako magnet, někteří zase létat, ale to je hodně malé procento lidí. Někde se píše, že existují lidé ohební jako guma, ale takového člověka jsem ještě nepotkal.

Podle daru, se vybírají povolání. Logicky, například ti, kteří mají dar ohně, pracují s ohněm. Zajímalo by mě, jak pracují lidé s darem temnoty, ale to ví asi jenom ta kniha vzadu v zakázaném regálu.

Nevnímal jsem okolí, jen přemýšlel. Když jsem si uvědomil, že vlastně pořád dělám tahy štětcem a namáčím štětec do barvy, mohl bych mít dar vidět budoucnost, protože na plátně byly obrysy mých myšlenek. Je to ale velice nepravděpodobné. Lidé s darem vidění budoucnosti pochází z planety Sogna a mě v žilách nekoluje ani kapička sognenské krve. Královská krev je tvořena z noevské a luvhenské krve. Proto jsou zakázané styky mezi luvhetany a noevany. Vznikli by tak další děti, hodny trůnu. Toho se snažíme už několik staletí vyhnout.

Hodiny ukazovali šestou hodinu odpoledne. Byl čas večeře. Těšil jsem se na maso Henata, uloveného mou rukou.

Vzal jsem si na sebe večerní oděv a odemkl dveře od pokoje. Podíval jsem se do opačné strany chodby, která vedla ke knihovně. Hlavou mi proletěla hloupá myšlenka, a tak jsem raději pokračoval v chůzi, směrem k jídelnímu sálu. Chodbou už se linula příjemná vůně.

Dveře se otevřely a já vešel. V chůzi jsem zahlédl otce, oblečeného ve večerním. Nechápu to nesmyslné převlíkání. Ranní oblečení, odpolední a večerní. Podle otce je ale důležité nějak vypadat.

Večeře mi ani moc nechutnala. Snad to bylo proto, že jsem pořád přemýšlel nad svým darem.

Do postele jsem ulehl brzy, abych mohl ráno pozorovat vycházející Slunce. Nic není krásnější. Dar světla by taky nebyl špatný. S touto myšlenkou jsem neklidně usnul.

AlianceKde žijí příběhy. Začni objevovat