Sen

3 1 0
                                    

Otevřela jsem oçi a nevěďela jsem kde jsem se to ocitla. Mé oči byli unavené. Myslela jsem že tohle je skutečnost. Začala jsem slyšet hlasy. Mí rodiče už byli mrtvý a já mám pocit že tu jsou. Po chvíli spadla v kuchyni váza. A došlo mi to já nejsem vé svém pokoji. Byla jsem jinde v mém baráku, který byl spálený na popel.
,,Kristine  poď s námi.'' Hlasy byly okolo mne. Děsilo mně to. Utíkala jsem z kuchyně ke dveřím. Uslyšela jsem výstřel z pušky, nikdo do nikoho nestřílel. Podívala jsem se dolů na své triko a co nevidím. Byla jsem postřelená a necítila jsem žádnou bolest.
Padla jsem na zem a usla.
Ráno jsem se probudila na podlaze. Nikdo tady nebyl, rychle jsem vztala a rozeběhla se . Moje dveře byli zavřené. Začala jsem bušit hodně nahlas. Když mi došlo že tudy cesta nevede, tak jsem běžela ven a uviďela otevřené okno od mého pokoje. Šla jsem k oknu a vyhoupla se přes rám a byla ve svém pokoji. Nikdo tady nebyl a to bylo podezřelé. Ze zadu mně někdo praštil a já zase upadla.
Za deset minut jsem byla zase jinde. Neležela jsem na podlaze to je plus. Byla jsem ve své postely a na hodinách bylo půl šestý. Tohle bylo dost divný. Vztala jsem z postele  a šla do koupelny se učesat. Vlasy jsem měla celkem v pořádku. Udělala jsem si culík. Moje blond hříva byla krásně lesklá. Líčení jsem dneska odložila. Vyčistila jsem si zuby a pak si napustila vanu. Zašla jsem si do šatníku pro černé džíny a modré tílko. Přehos byl zelený a boty byly černé. Vyšla jsem ze šatníku a někdo ťukal. Ajéje to je fakt načasování. Věci jsem odložila v koupelně a vodu jsem zastavila.Běžela jsem otevřít a pak.....

Pokračování až za dva dny

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Feb 18, 2017 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Ty a jaKde žijí příběhy. Začni objevovat