Cesta z lesa
Srdce plesá,
Tak se neuč
Jak být stejný!
Dodej si odvahy a vykroč na cestu,
Jako my
Kdo kde kdy
Skryj svoje city, ovládej činy,
Ať neroztrhneš lanko pavučiny
Následná lavina by tě zahubila
Jen naděje zbyla?
Počkej chvíli,
Zastav se a slyš zpěv víly
Té malé, neposedné Vrabčice
Tam
Zmatek, z matek
Pak svátek, show
Nádhera výjimečnosti
Zatajené v něčí hrsti
Přece skrývá svoje kouzlo.
Úsměv, pohled očí
Křižovatky vztahů
Červená
Chvíle na výdech a zase kolona
V tomto večerním vypětí jsem zapomněla na schůzku.
I když naše setkání s Fridou nebylo účelné,bylo na něm něco magického.
Při posledním čísle, saltu do autu
Přepadl mě chmur.
Výčitky z cizích pocitů.
Vlna viny a lítost se míchaly s nedýchatelností mořské hladiny v plechovce sardinek.
Cizí muž,
Pohled do očí
Znamení, pro druhy svého druhu
Pomoc!
Ticho!
Provaz mě škrtí kolem zápěstí,
Nic dobrého nezvěstí
Jak by taky
Kotva záchranná
Musí tu být!
Naděje ve hlase
Umírá s ránou na růžovou tvář.
Ticho!
Ticho!
Naděje
