30.část

72 7 0
                                    

Na nástupišti....
Pohled Vadima...

Vystoupíme a já vezmu kufry. Pak ho uvidím. Zavolám na něj a on se rozejde naším směrem.
V: ,,Toto je Lenka,Lenko to je Váďa."
Vá(Váďa): ,,Těší mě."
L: ,,Mě taky."
Vá: ,,Tak půjdeme,mám byt kousek odtud."
L: ,,Jasně."

Pohled Lenky....

Měl docela velký byt. Je tu malá předsíňka,napravo dveře od kuchyně,která je spojená s obývákem,nalevo je záchod a koupelna.Pak tam má ložnici a točící místnost.
Vá: ,,Budete spát na rozkládací pohovce v obýváku."
L: ,,Dobře,co budeme dělat ?"
V: ,,Nechcete objednat pizzu ?"
Vá: ,,Můžeme,jakou si dáte ?"
V: ,,Mně je to jedno."
L: ,,Já bych si dala sýrovou."
Vá: ,,Jasně,jdu to objednat."

Pohled Vláďi....

Ta Lenka je docela chytrá a pěkná holka. Ta se nemá,že chodí s takovým debilem.

Pohled Lenky....

,,Váďo,nechceš pomoct ?" ,,Nee dobré,už to je.",odpovídá. ,,Aha.",řeknu. "Crrr,crrr". ,,Jdu otevřít.",zavolám na kluky a jdu ke dveřím. Otevřu,zaplatím a pizzu odnesu do kuchyně. Kluci se na ni vrhli,jakoby týden nejedli. Pak jsme si povídali a popíjeli víno a kluci k tomu vodku. V 22:00 jsem šla spát,ale kluci ještě ne. Dělali moc hluku,tak jsem nemohla spát. Po hodině šel spát i Vadim. Cítila jsem jeho ruku,jak si mně přisunul blíž k sobě. Dal mi pusu do vlasů a usnul dřív,než já. Za 10 minut jsem usnula taky.

Ráno...

Je 10:00 a pomalu se vysoukám z Vadimova objetí. Když se mi to už podařilo,šla jsem do kuchyně. Otevřu lednici,nic moc tam není. Napíšu klukům vzkaz,že jdu do obchodu. Ale je tu problém,kde je obchod ? Zeptám se někoho na ulici. Tak jsem vyšla.
,,Paní,prosím vás,kde je tu obchod ?" ,,Hned tady za rohem." ,,Děkuju.",řekla jsem a šla tím směrem. Kupovala jsem takové ty důležité věci:

Víno,vajíčka,rohlíky,chleba,máslo,
šunku, sýr,mouku atd.

Když jsem se vrátila,kluci ještě spali. Bylo asi 11:00 a já jsem se rozhodla je vzbudit. Šla jsem k Vláďovi do ložnice,ale on už seděl na posteli. ,,Dobré ráno.",řeknu. ,,Dobré.",řekl Vláďa. Zasměju se. ,,Spíš dobré poledne,už je 11:30." ,,Aha.",a taky se zasměje. Pojď,půjdeme vzbudit Vadima. Namočila jsem si ruce a dala jsem je Vadimovi na obličej. Začal něco brblat. Otočil se,zavřel oči a spal dál. Skočila jsem na něj,až se lekl. Nakonec se uráčel vstát.

Vadim  a Lenka /dokončeno Kde žijí příběhy. Začni objevovat