22.čast

78 7 0
                                    

Pohled Kamči.....

Domů jsem došla kolem 23:30 ale zítra je naštěstí sobota. Šla jsem teda napsat Lence:

K: ,,Ahoj."
L: ,,Ahoj,tak co ?"
K: ,,Jo,bylo to super,dívali jsme se na film a pak si povídali a co ty a Vadim ?"
L: ,,Noo,Vadim už spí a nevím,co mám dělat !"
K: ,,Co ? On už spí ?"
L: ,,Ano,bohužel."
K: ,,Tak já jdu tak spát ahoj."
L: ,,Ahoj."

Pohled Lenky...

Vadim už spí a já se strašně nudím. Ještě jsme si chvilku psaly s Kamčou,ale pak šla spát. Šla jsem teda do kuchyně se napít. Vzala jsem si skleničku a šla zpátky do ložnice. Jenže to bych nebyla já,kdybych ji nevylila. Já si toho nevšimla,uklouzla jsem a spadla. Sklenička se rozbila a já se pořezala. Vykřikla jsem a všude byla krev. Začala jsem volat: ,,Vadime,Vadime.",ale pořád nic. ,,Vadime",zavolala jsem naposledy a naráz se ozvalo "nó". ,,Pojď sem,rychle." ,,Už jdu.",odpověděl. Když došel a uviděl to,zavolal rychle sanitku. Šel za mnou a svým tričkem mi zavázal ruku. Pak jde upadla do bezvědomí.

Pohled Vadima....

Sedím vedle ní v nemocnici,je bledá. Má pořezanou ruku a obličej. Došel doktor.

D(doktor):

D: ,,Pane Tkačenko,vaše přítelkyně může zítra domů,ale buďte na ni opatrný."
V: ,,Nebojte se,budu. A kdy se vzbudí ?"
D: ,,Měla by každou chvíli."
V: ,,Děkuji pane doktore."

Po asi půl hodině jsem si lehl na její nohy a usnul jsem. Po hodině jsem ucítil jemné výskání ve vlasech. Otevřel jsem oči a tam na posteli sedí Lenka a směje se. ,,Dobré ráno,ospalče.",řekne a zasměje se. ,,No dobré.",řekl jsem.

Pohled Lenky.....

Pozdravila jsem Vadima. V tom do dveří vletí Kamča a ustaraně se zeptá: ,,Jsi v pořádku ?" První jsem se na ni dívala ve smyslu JAK TO VÍŠ ? Pak jsem ale řekla: ,,Jo,jsem v pohodě." ,,Volal mi totiž Vadim že si tady. Strašně jsem se o tebe bála. Podívala jsem se na Vadima vražedným pohledem ale ten s úsměvem pokrčil rameny. Pak jsme si všichni tři povídali. Ale pak museli jít,tak jsem zavolala rodičům:

M(mamka):

L: ,,Ahoj mami,já...",ani jsem to nedořekla a vyrušila mě mamka:
M: ,,Já vím zlato,kde si. Vadim mě už volal,mě o tebe velký strach.

JE TO ZASE KRATŠÍ DÍL,ALE DOUFÁM,ŽE TO NEVADÍ.
VERČA A KAMČA

Vadim  a Lenka /dokončeno Kde žijí příběhy. Začni objevovat