Život ve snech

Setkání s tyranem

V zahradách zámku je krásný letní večer, kde leží sedmnáctiletý chlapec na dece a v hlavě mu prolétávají myšlenky. Vzpomíná na minulý den, když byl ve škole,kde mluvil se svou kamarádkou, kterou napadají často vtipné a zároveň šílené nápady. Jednou z nich byla, jak by asi vypadaly světlušky, kdyby místo zadečku měli žárovku. Ta představa ho pobavila, atak se nad tím zamyslel a z něčeho co připomínalo úl začala vylétávat jeho představa malinkých broučků, kteří nesli snad třikrát větší žárovku než bylo jejich tělo. Začali kolem létat a svítit, jako by byli zavěšené lampičky. Jeho radost z představy ho rychle opustila, když na sobě ucítí dotek, ale když se otočí, nikdo za ním nestojí. Bylo vidět, jak se mu ze strachu tvoří husí kůže a když mu přejel mráz po zádech, jeho dech se zrychlil a ve zahradách se víc setmělo. Myslel na to, co by to mohlo být. Jakmile nad tím začal přemýšlet a začal si představovat, co by to mohlo být. Za stromy se začala zjevovat silueta, čím blíž k němu byla tím větší měl strach. Když kolem siluety proletěla světluška, zjistil, že je to jeho spolužák Jirka, který ho ve škole šikanuje. Čím blíž k němu byl, tím začal mít větší strach, otočil se a rozběhl se do zahrady, ve které už nesvítily, ani jeho představy, proběhl kolem dlouhého rybníku, po schodech nahoru, oběhl budovu dokola a už viděl dveře zámku, oddychne si, protože věděl, že se uvnitř zamkne a on na něho nebude moct, ale jak sledoval dveře zámku zakopl a svalil se na zem. Při pádu si odřel koleno a ruce, toho zastavilo na tak dlouho, že jeho spolužák byl kousek od něho.

Chlapec se ze strachu nedokázal ani hnout. Blíží se k němu pomalu, protože ví, že už mu jen tak neuteče.

Znovu ucítí dotek na rameni, pomyslí si, že by to nebyl on? Kdo by to mohl být? Uslyší hlas, byl to ženský hlas.,,Tome" uslyší. Podívá se okolo, ale nikoho nevidí, zadívá se na cestu, o co to zakopl, byla to učebnice dějepisu a Tom si vzpomene, že se měl učit. Zakleje. Když si znovu uvědomí, že je to jen sen, rozhodne se, že to spolužákovi oplatí, zamyslí se a během vteřiny mu na zadku vyroste prasečí ocásek i s ušima, začne se smát. Z jeho dobré nálady ho dostane ten samý hlas ,,Tome, vstávej, přijdeš pozdě". Jeho spolužák zmizel, když Tomovým tělem něco zatřese a zavře oči.

Ve stejnou chvíli co zavřel oči je také otevřel.