Pozváni na Ples

859 55 17
                                    

K této kapitole mě inspirovala MiliSnape děkuji ti a doufám že takové to nápady budeš mít pořád.😊🙂

Probudila jsem se a přemýšlela nad tím jestli půjdu na ples, po nějaké době k nám přišla Poppy s úsměv na tváři ,,Můžete jít žádné zranění už jsem neviděla" přikývla jsem a šla pomalu k Min ,,Bell" otočila jsem se a spatřila za sebou Severuse ,,Co potřebuješ?" nesměle jsem se na něj usmála ,,Uvědomil jsem si že za dva dny je ples, no nešla bys tam se mnou?" zčervenala jsem ,,Moc ráda s tebou půjdu" usmála jsem se na něj a šla dál.

Když jsem došla ke kabinetu Min koukla jsem se za sebe jestli tam není Igor, vlezla jsem dovnitř a u stolu seděla Min tak jsem jí šla odejmout ,,Půjdeš na ples Bell?" usmála jsem se ,,Ano" Min se usmála ještě víc ,,Se Severusem?" přikývla jsem a usmála se na ní.

Severus

Když jsem šel do kabinetu všiml jsem si že tam stojí Igor ,,Co tady děláš ti to včera nestačilo!" jen se ušklíbl ,,Bell je moje a nikoho jiného, ona mě miluje a já jí tak jí nech bít!" přešel ke mě a já měl co dělat abych mu jednu nevrazil ,,Jo kdyby tě milovala jak ty říkáš tak proč by přijímala mojí žádost na ples" zrudl vzteky ,,Tak to skončí špatně pro tebe a Bell" jednu jsem mu vrazil ,,Necháš jí bít je ti to jasný" koukl se na mě a jako by mu to nebylo málo ,,Sám nechápu co na tobě vidí jsem hezčí, chytřejší, silnější co máš ty a já ne?" zasmál jsem se ,,Mozek, a silnější ty? To jsi se včera teda předvedl" napřahoval ruku ale já vrazil dřív než on mě.

Spadl zase na zem a já šel do kabinetu, sedl jsem si do křesla a nalil si kapku vína, přemýšlel jsem nad tím jak to myslel tím co na mě vidí že by mě měla ráda.

Bell

Už byl večer a já šla na večeři po dlouhý době, když jsem vesla do Velké síně pár studentů mě začalo zdravit, sedla jsem si k učitelskému stolu vedle Severuse.

Po nějaké době do místnosti vtrhl Igor lekla jsem se ho, pomalu šel ke mě a já se tiskla na Severuse ,,Bell já tě miluji on si tě nezaslouží a já tě potřebuji" ukázal při tom na Severuse a já byla vyděšená a naštvaná zároveň ,,Igore já tě nemiluji nic k tobě necítím" zrudl v obličeji ,,Tak tohle ti jen tak neprojde Bell!" vytáhl na mě hůlku ,,Crucio" ale než mě stačila zasáhnout kledba tak mě Severus odstrčil a schytal to za mě.

Byl na zemi a jen se snažil aby nekřičel, já si k němu rychle klekla ,,Igore nech ho" koukl na mě a ještě přisílil ,,A proč bych to měl dělat když mě nemiluješ" hůlkou sklouzl na mě a já se válela na zemi v křečích, několik učitelů na něj seslalo kouzlo ale já jsem už nic nevnímala.

Doufám že se vám kapitola bude líbit.😊
Koment a rada potěší.❤

Em69

Holka z KruvaluKde žijí příběhy. Začni objevovat