Holka z Kruvalu

Patron

Brečel jsem čím dál tím víc a koukal při tom na ní ,,Bell prosím vrať se mi bez tebe nemá život smysl, nechci tě ztratit prosím vrať se mi" sklopil jsem obličel a slzy padali na zem.

Bell

Byla jsem v tom samém pokoji jako když jsem porodila holky ale viděla jsem tam jen Severuse který brečel a držel za ruku.

Byla jsem vedle něj a chtěla jo pohladit ale nešlo to, najednou se před postelí objevila žena zahalená v černém ,,Bell je čas musíš jít se mnou" přešla ke mě a podávala mi mi ruku ,,Mohla bych se s ním s ním prosím rozloučit" žena chvíli přemýšlela ,,No můžeš ale jen na chvíli" přikývla jsem.

Severus

Držel jsem Bell za ruku a koukal na ní, najednou na mě natočila hlavu a otevřela oči ,,Bell" usmál jsem se na ní, ale jí začala stékat slza po tváři ,,Bell proč brečíš teď bude všechno lepší s holkami s tebou" stékalo jí více slz ,,Severusi postarej se prosím o holky, řekni mamce a Regině že jsem je měla moc ráda. A hlavně to nikdy nikdy nezapomeň že tě miluji" začala mi téct slza po tváři.

Bell

Koukala jsem na něj stékaly mu slzy po tváři ,,Severusi to zvládneš budeš dokonalý otec" pokusila jsem se sednou a vzít si hůlku ,,Vem si hůlku a vykouzlíme si svého patrona" Severus si vzal hůlku a společně jsme vyslovili ,,Expecto patronům" přede mnou se objevil patron sovy a Severusovi se začal přetvářet z laně taky na sovu ,, Vždy když vyčaruješ patrona tak si vzpomeneš na mě" koukal na mě a já se ještě naposledy přitáhla k jeho rtům abych je mohla cítit na těch svých.

Líbali jsme se dlouho ani jeden jsme se od toho druhého nechtěli odtáhnout ale museli jsme a proto jsem se od něj odtáhla a opřela si čelo o jeho ,,Bell prosím neodcházej mi potřebuji tě nezvládnu bez tebe. Miluji tě" stékali mi slzy po tváři protože to taky nebylo pro mě moc lehké ,,Ale zvládneš já ti věřím. Taky tě moc miluji stejně jako holky" políbila jsem ho na čelo a zavřela oči.

Znovu jsem se ocitla vedle postele viděla ženu jak jí stékají slzy ,,Snad nikdy jsme neviděla dojemně rozloučení" koukla jsem na Severuse který držel mě tělo a brečel stékaly mi slzy po tváři, otočila jsem se na ženu a podala jí ruku ,,Neboj tam kam půjdeš ti bude stejně dobře" já přikývla i když jsem věděla že bez mích blízkých mi nebude nikdy líp.

Severus

Držel jsme jí v náručí a brečel a pořád si říkal že se třeba ještě probere i když jsme věděl že už je mrtvá.

Položil jsem jí na postel a šel najít Billa, po asi dvaceti minutách jsem ho našel a když si mě všiml tak hned šel ke mě ,,Severusi co se děje nějaké potíže?" zvedl jsem k němu obličej ,,Bell zemřela ještě předtím se se mnou rozloučila a pak zemřela" ,,To je mi líto" přikývl jsem a šel za holkama to je teď jediné co mě drží na životě.

Vešel jsem dovnitř a šel za nimi, obě spali tak jsem se na ně jen tak díval.

...(o týden později)

7.2. Sobota  1995

Minervě a Regině jsem řekl co se stalo a vyřídil že je má Bell moc ráda, Minerva se psychicky zhroutila a Regina to taky moc dobře nevzala.

S holkami jsem byl už doma Ben a Nesí si holky moc oblíbili a Lulu byla smutná když se dozvěděla že Bell zemřela.

Belli pohřeb měl být už zítra a byly pozvání všichni příbuzní Minerva, Regina s Tobyasem, pár studentů ze školy, Brumbál, Bill a Lucius s Narcisou, Dracem a Bellatrix.

Když Bellatrix zjistila že Bell zemřela vzala to velmi špatně a ani jsem se nedivil brala jí jako sestru.

8.2. Neděle 1995

Dnes byl pohřeb a já holky radši nechal doma aby se o nich pro jistotu nedozvěděl Vodemort.

Oblékl jsem se do černé košile, kalhot a vzal si sako obul jsem se a řekl Lulu aby pohlídala holky.

Přišel jsem do smuteční síně kde bylo vše připraveno, a asi po deseti minutách všichni přišli aby se mohli ještě naposledy rozloučit s Bell.

Pohřeb skončil a my šli z Godrikova dolu domů, já se přemístil domů za holkama.

Vešel jsem dovnitř a převlékl se, šel jsem za holkami hráli si na křesle s hračkami které tu měli a Ben s Nesí u nich byly a koukali na ně, Lulu jsem už pustil.

Sedl jsem si k holkám a ty se hned na mě podívali ,,Hrajete si?" usmál jsem se na ně a pohladil každou po hlavičce, pak jsem Bena a Nesí podrbal za ušima.

...

Byl večer a holky už spali, Bena a Nesí jsem nakrmil a nechal je doma.

Sedl jsem si na gauč a představoval si jaké by to tak bylo kdyby ještě tady Bell byla, s přemýšlení na Bell jsem usnul.

Sen:

Byl jsem na místě kde jsem požádal Bell o ruku, byla stejně krásná noc jako před tím všechno bylo úplně stejné až na to že tu nebyla Bell.

Byl jsem otočený ke stromu a za sebou jsem někoho uslyšel když jsem se otočil spatřil jsem jí tu kterou jsem nadevše miloval ,,Bell" vydechl jsem a šel k ní ona se usmála a šla taky za mnou, chytl jsem jí do objetí a zatočil se sní ,,Bell moc mi chybíš" koukla na mě a pohladila ,,Ty mě taky, a to co jsem viděla tak jsi moc dobrý otec" políbil jsem jí.

Když jsem se odtáhli tak jsme se procházeli a povídali ,,Severusi musím už jít mám povoleno se ti zjevit ve snu jen občas a jen na chvíli" sklopila pohled a už chtěla odejít jenže já jí chytil a objal ,,Moc nám chybíš budeš chybět a nikdy na tebe nezapomenu" políbila mě a když se odtáhla tak zmizela.

S jejím zmizením jsem se probudil a šel se podívat na holky ještě spali tak jsem šel do ložnice a usnul.

Je tu po delší době další kapitola a já doufám že mi nic neuděláte.😢

Moc děkuji za 2,12K přečtení které tady mám jste úžasný fakt moc děkuji.😊💖

Budu ráda za každý komentář a hvězdičku.😃💖

Em69💮