Život jako ve snu

Kapitola 10

na hoře foto Skylařiny mámi

po týdnu mě pustily domů, kde mě přivítal Georg, cítila jsem stále všude tu sladkiu lákavou vůni jako v nemocnici, ale netuším odkud, šla jsem si sednout na gauč a po chvíli přišla máma.....

Máma: Tak Skylar, dneska jsem si pro tebe vzala volno co takhle skouknout filmy, popovídat si .....a pak by jsme se mohli upravit, a dovolím ti mě učesat .....

Já: Dobře to bude skvělí!!

jak máma řekla tak jsme udělali, skoukli filmy , pak jsme si povídali, bylo to super a pak jsem ji natočila vlasy, moc jí to slušelo s kudrnatými vlasy, pak jsem se nechala učesat a bez natáčení jsem měla kudrnaté vlasy, když jsem se doupravila otočila jsem se na mámu, usmívala se od ucha k uchu, prohlédla si mě a pak jako by ji úsměv povadl,

Máma: Si mu tak podobná.......

věděla jsem o kom mluví , ale dělala jsem jako by nic

Já: Tak a kde je Georg?

Máma: No připozdívá se, takže by tu měl............á tady je

najednou se tu objevil George,

Georg: Tak dámy co ste dnes dělali ,  

podívali sme se na něj a on se usmíval od ucha k uchu

Georg: O Páni!, Sluší ti to......vám oboum!

Máma: Díky, tak už by měla být večeře hotová, co kdyby jsme se přesunuli do jídelny?

Georg: Skvěle...

oni šli ale já zůstala stát, proč ho najednou po tolika letech vytáhne jako by nic?!

máma si mě všimla

Máma: Skylar ty nejdeš?

Já: Ne, nemám hlad, omluvte mě, jdu si lehnout .

šla jsem do pokoje a třískla co nejvíce s dveřmi, poté jsem se se po nich svezla k zemi, a propukla v pláč, a při tom bušila rukou jak do zdi tak do dveří...¨nenávidím ho!!¨

........ když jsem dobrečela zvedla jsem se a pustila si nahlas hudbu a tančila po celém pokoje a pak jsem ani nevím jak usla............

mezitím Máma:

Georg: Slyšíš taky hudbu?

Já: Jo, to je Skylar,

Georg: Tak proč ji neřekneš ať to ztlumí a nebo vypne?

Já: No vlastně za to můžu já, mluvila jsem o jejím ¨otci¨

Georg: Tomu nerozumím,

Já: No , ona ho nenávidí, je pro ni mrtvej... nikdy jsem o něm nemluvila a Skylar to v sobě hodně dlouho dusila,  takže bude teď výbušná, víš už jsem ti říkala jak byla nezvladatelná, jsou to dva roky, její kamarádka Elis ji změnila, teď je milá, slušná a moc hodná, a dříve?, to byla hrůza a teď to v sobě dusila ty celé dva roky a já jí řekla že mu je podobná , a ona na to reagovala takhle,

Georg: No, sem zvědavý jak bude reagovat na to co ji zítra řekneš

Já: No, určitě to nepřijme , nesrovná se s tím a bude mě nenávidět..... 

.........................

Skylar:

druhý den jsem ráno vstala , oblékla se, zkulturnila se a šla do školy, teda alespoň jsem se o to snažila... když jsem vyšla ze dveří zastavila mě obří ¨gorila¨, chtěla jsem projít ale on mi pořád stál v cestě

Já: Heh, můžu jít?

tak jo tohle je vážně vtipné já se ptám jestli bych mohla vyjít ven z vlastního domu, no nic, on pořád tupě stál, tak jsem to vzdala a šla za mámou, která volala,když dovolala značně znervózněla...

Já: Mami, jak je možný že mě ta gorila před domem nechce pustit z domu?!

Máma: No výš ta gorila tedy Steav , je tam pro tvoji bezpečnost, dnes do školy nepůjdeš

Já: Co?!!! , ale mami!, to nemůžeš!!

Máma: Ale ano, můžu, dnes zítra a už nikdy víc nepůjdeš do školy

Já: Nechápu kam tím míříš!

Máma: Nechala jsem tě odhlásit do školy od této doby budeš mít domácí vyučování, za chvíli tu bude učitalka

no to si ze mě děláte srandu, začala jsem řvát přes celý dům

Já: Jak si mohla!!, snažíš se mi zničit život!!, protože tě ujisťuji Matko!! že si mi ho teď zničila!!,

Máma: Skylar otrávili tě je to pro tvé bezpečí!

Já: To je mi ukradený, nemůžu tu být zavřená celej život!!, chci jít do školy jako každej normální člověk , nemůžeš mi to zakázat!!!!

Máma: Tak dost Skylar, otrávila tě jedna žena a já vím která a ona se o to znova pokusí, nemůžu si dovolit tě ztratit , prostě mě budeš poslouchat, za chvíli tu bude tvá učitelka, a ty ji budeš poslouchat a budeš se s ní učit!!, nikdo za tebou teď nebude chodit a stejně i ty nepůjdeš za nikým je ti to jasné?!

Já: Grr!!!, nenávidím tě!! nenávidím už na zebe nikdy nepromluvím!!!! 

utekla jsem do svého pokoje a třískla s dvemí že málem vypadly s pantů, jak mi to mohla udělat, nemůže řídit můj život!!! nemůže mi kázat co mám želat, je to můj život a je přece na mě co s ním, udělám, ale já to tak nenechám!!, chce abych byla doma?, fajn!, ale ať se smíří s tím  že její dceruška se změní!!!