Život jako ve snu

kapitola 7

když jsem se vzpamatovala vycházelo slunce............počkat vycházelo slunce??, já tu byla celou noc, Máma mě zabije, řekla že jestli to udělám ještě jednou rozbije mi kytaru ,musím rychle domů, rozhlédla jsem se kde se a uvědomila si že si rovnou můžu chystat pohřeb protože k domu se dostanu až za dvě hodiny a už je pět ráno,

běžela jsem a bylo to rychleji než obvykle, musela jsem dvakrát na pár minut zastavit, za ty dvě hodiny jsem byla doma, odemkla jsem si, šla jsem do obývacího pokoje a moje Matka tam byla, chodila ze strany na stranu a když si mě všimla, jako by ji spadl kmen ze srdce, 

Máma: Skylar, sakra kde si byla, já se o tebe tak bála, tohle mi už nedělej,
Já: Já sem byla ...............(vzpomněla jsem si na to co se stalo a začala jsem brečet)

Máma: Co se děje zlato?, si v pořádku, bolí tě něco??, jestli ano volám doktora jo?
Já: ne mami, to co mě bolí doktor nespraví!, to nikdo!

vymrštila jsem se z jejího sevření a utekla do pokoje,když jsem zavřela, sesunula jsem se k zemi podél dveří, a naplno brečela, ta bolest byla nepopsatelná,po hodině mě Máma volala dolů že Natalie už dělá snídani, utřela jsem si slzy , převlékla se a šla dolů do kuchyně,kde si Matka povídala s Georgem

Máma: Zlato řekni mi co se ti stalo

Já: To je jedno,neřeš to

Máma: Ale ano budu to řešit, brečela si , co se stalo?

Já: Dobře fajn!!, Líbil se mi jeden kluk , začali jsme spolu chodit a včera jsem ho viděla se svojí holkou, pravou holkou, mě jen chtěl využít pro popularitu a peníze nic víc, stačí? , konec !!

podívala jsem se na ní, šla jsem pomoct, Natalii , šla jsem krájet mrkev ,krájela jsem ji rychle a máma se u toho pořád na něco ohledně toho ptala, Cítila jsem jak mi tečou slzy po tvářích, už jsem to nevydržela, ostří jsem chytla do dlaně abych  něj sundala tu mrkev, a rychle ho položila, byla ne něm krev, ale to sem neřešila,
Máma: Tak mi něco konečně řekni a nedělej že tu nejsem!

Já: Tak dobře!na něco se tě zeptám, proč to tak bolí!?!
rozbrečela jsem se,strašně to bolelo cítila jsem se podvedená, moje srdce jako by přestalo bít, toková to byla bolest,Máma mě šla obejmout a já se pro tentokrát nechala
Máma: Takhle to už v životě chodí, někdy si musíme projít tím špatným aby jsme prožili to krásné

Já: to já vím, ale proč to nepřestává bolet, je to jako by mi vrazil nůž do srdce,

Máma mě víc objala,to jsem potřebovala, najednou se ozvala natalie

Natalie: Slečno, na tom noži je krev,¨

Máma se odtáhla a podívala se vzala ho do ruky, a prohlížela si ho

Máma: Opravdu, ale jakto?

podívala jsem se na svou dlaň, která teď momentálně byla celá od krve a schovala ji za záda

Já: Já nevím Mami, opravdu....tak já už jdu zpátky

Máma: Ale vždyť si nesnídala a ................
Někdo mě zezadu chytil za tu ruku

George: Skylar se řízla do dlaně,

Máma se koukala na tu dlaň, a pak na mě

Máma: Skylar!, když se řízneš tak mi to máš říct!, celou ruku máš teď od krve, pojď, ošetřím ti to

Já: Ne mami, to je v pohodě, a navíc já si toho ani nevšimla a nebolí to vůbec,je to jenom škrábanec nic víc

George :Já jí to ošetřím, ty musíš do práce
Máma: Tak dobře,

Já: Co?, ty jdeš do práce?

Máma :Já vím že jsme tenhle týden neměla, ale je to důležité, bude tady s tebou George

jenom jsem kývla, posadila jsem se na stůl a čekala na George , ten po chvíli ppřišel i s lékárničkou v ruce,

šla jsme umýt tu krev, a potom si znova sedla na ten stůl

Georg mi vzal dlaň do ruky a vzal do ruky dezinfekci

Georg: Teď to trochu štípne
jen jsem nad tím pokrčila rameny, když mi postříkal ránu, ani jsem to necítila, což on nejspíš nechápal

Georg: Páni, dezinfekci jsem stříkal do ránu jednomu chlapci, a ječel u toho a ty? nic jako by to ani nepálilo

Já: Taky že nepálí, nikdy mě to nepálilo
zavázal mi ruku do obvazu 
George: Proč si nechtěla Mámě říct že ses řízla?

Já: Nevím, já sama si toho všimla až když Natalie ukázala ten nůž, prostě.. nemám ráda když se o mě někdo moc stará, cítím se pak jako malá holka a navíc je to jenom škrábanec....

George: škrábanec?, vždyť máš rozřízlou dlaň , bolí tě to?

zeptal se starostlivě a to mě naštvalo, seskočila jsem ze stolu a odešla celý den ubíhal dobře, a my se znova střetli večer v kuchyni

George: Tak jak se máš?,  chceš si promluvit?....a co tvoje ruka?

Nakrklo mě to, nelíbí se mi o co se snaží

Já: Hele, máma tě miluje, já tě možná někdy v budoucnu taky budu mít ráda, řeknu ti to takhle, každej chlap si chtěl mámu získat přes mě, a chtěl mi dělat tátu, což já nepotřebuju, jasný! já jednoho tátu někdo ve světě mám, ať je kde je a do teď jsem si bez něj vystačila, nechci nějakou náhradu za něj, spousta chlapů se o to snažilo a já je kvůli tomu nesnášela, Moje máma tě miluje budete se brát, já se budu snažit vám nedělat problémy , jenom se nesnaž být mým otcem

moje chování ho neudivilo, za což jsem ráda

Georg: Nechci ti nahradit otce, to ne, vím že jednoho někde máš a je pěknej idiot když tě opustil, nesnažím se dělat ti otce nikdy jsem nechtěl  a nikdy nebudu, chci být tvým přítelem, nic víc ano?

Já:  Dobře, tohle se mi na tobě líbí