,,Stacy! Budíček!" vtrhl do mého pokoje bratr a začal po mě hulákat, ať vstanu nebo přijedu pozdě na kemp. Odpověděla jsem mu pouhým zabručením do polštáře, což mělo znamenat něco jako vypadni, ale bohužel to znělo jak zabitý mrož. Uslyšela jsem tlumené kroky, které směřovaly k mé posteli a následně jsem ucítila, že peřina, kterou jsem byla přikryta je pryč. ,,Elliote! Jsi ten nejhorší člověk na světě!" rychlostí světla jsem vyskočila z postele a běžela za Elliotem, který s mou peřinou uháněl dolů po schodech. Snažila jsem se ho doběhnout, ale marně. Stál u mamky a s peřinou se mi vysmíval do obličeje. ,,Mami, to mu nemůžeš něco říct? Však toto není normální!" založila jsem si ruce na hrudi a s vražedným pohledem jsem sledovala svého bratra. ,,Stacy, Elliot má pravdu. Můžeš kvůli své lenosti přijet pozdě na kemp! A takhle se jen ztrapníš," mluvila a přitom z lednice vyndavala vajíčka. ,,Já tam ale nechc-," v tom mi skočila do řeči, otočila se a vztyčila ukazováček těsně před mým obličejem. ,,O tom jsme už mluvili snad tisíckrát a já to nehodlám opakovat!" přihmouřila oči. Jen jsem protočila očima a odfrkla si.
Na patě jsem se otočila a vydala se po schodech do koupelny, kde jsem vykonala mou každodenní hygienu. V mém pokoji jsem si na sebe natáhla khaki legíny a černou mikinu s potiskem otazníků. Do mého kufru jsem si ještě hodila zubní pastu, zubní kartáček a hřeben. Nemaluju se a taky, k čemu by mi byl na kempu make-up. Než jsem vyšla z pokoje, tak jsem si na hlavě udělala něco jako drdol, i když to vypadalo na nevydařené ptačí hnízdo.
,,Stacy, pohni kostrou!" ve dveřích se objevil Elliot a já mu dala menší pohlavek. ,,Nauč se klepat, co kdybych zrovna teď byla nahá?!" rozhodila jsem rukama. ,,Mně stačilo tě vidět nahou, když jsi byla mimino," mrkl na mě a vzal mi kufr. Protočila jsem očima a následovala mého bratra až do předsíně, kde jsem si obula černé adidasky. Vyšla jsem z domu a naposled se za sebe ohlédla.
Sbohem domove, uvidíme se za dva týdny.
Nasedla jsem si do auta a hned na to jsem si vytáhla sluchátka s mobilem. Dala jsem si sluchátka do uší a pustila jsem si nějaké písničky od Eda Sheerana. Má fakt boží písničky a cestou na kemp se mi to bude opravdu dobře poslouchat. Teď jen tu cestu přežít.
,,Stacy! Stacy!" uslyšela jsem volání mého jména a podle hlasu jsem usoudila, že je to můj bratr. ,,Opravdu mě musíš budit ty? To už je podruhé," zamumlala jsem do sedačky a pomalu otevřela oči. Vystoupila jsem z auta a stála jsem u něj jak ypsilon, jelikož jsem vážně neměla sílu cokoli dělat nýbrž nést můj kufr. Elliot mi ho podával, zatímco já jsem ve stoje malém usla. ,,Stacy!" nadskočila jsem a chytla kufr do mé pravé ruky, kvůli čemuž jsem se málem zhroutila jak domeček z karet. Zadržoval smích a já na něj hodila jen vražedný pohled. Přešla ke mně mamka, dala mi pusu na pravou tvář a hned potom spustila: ,,Buď opatrná Stacy, buď ke všem milá a nebuď nepříjemná. Chceš přeci zapadnout do kolektivu, ne?" mrkla na mě a objala mě. ,,Budeš nám chybět," zamumlala mi do vlasů a když se odtáhla, tak se usmála. Úsměv jsem jí oplatila a v tom ke mně přistoupil bratr. Myslela jsem, že do mě bude zase rýpat věci jako pokud si najdeš kluka, tak mu řekni, že tvůj bratr má baseballovou pálku nebo hlavně nikomu v jídelně nehoď tác do obličeje a podobné věci, namísto toho mě ale objal, což bych od někoho jako je on vážně nečekala, dokonce jsem si myslela, že to není takový debil. Objetí jsem mu tedy opětovala. ,,Budeš mi chybět ségra,' odtáhli jsme se od sebe a na tváři se mu rýsoval úšklebek. Dobře, je to furt debil. ,,Mějte se!" naposled jsem jim zamávala, ale to už si mamka s Elliotem nasedávali do auta a pomalu odjížděli.
A je to tu, dvoutýdenní trápení začíná.
---
Ahoj! (: Prvně bych chtěla říct, že pokud jsou někde nějaké chyby, tak se omlouvám. :D Psala jsem to na mobilu pozdě večer, takže se mi docela aj zavíraly oči a jsem opravdu líná to kontrolovat.
Nuu, druhá věc, rozhodla jsem se, že TENTO PŘÍBĚH už DOOPRAVDY DOKONČÍM. Jednoduše řečeno, bude to snad můj první příběh, který se pokusím dokončit. Možná bude i druhý díl, ale to bude podle toho, jak se vyvine tato knížka. :D Takže nic neslibuji.
A třetí věc snad už není. :D Jen doufám, že vás zaujal jak cover na knížku, popis knížky, tak i první kapitola. (: Ale teď už jdu spát, jelikož je něco kolem jedný ráno. xd Baii!
p.s: děkuju za votes a jakékoli komentáře.^^♡
ČTEŠ
Za hranicemi
Teen Fiction"Někdy si přeji, aby lidé mohli vypít svá slova, aby poznali jak hořká jsou." ~~~ ,,Už mi dej pokoj!" křikl na mě. ,,Nedám!" odbyla jsem ho. ,,Víš ty co? Vytyčím ti konkrétní hranice, které ty nesmíš překročit." vzal klacek a do hlíny kolem sebe nak...
