Za hranicemi

6. - Výlet

,,Zajímá mě, co to bude za kravinu," stěžovala si Lena, když jsme se v chatce připravovaly. Na souhlas jsem přikývla a obula si boty. ,,A ještě když k tomu přičteš Tylera, tak máš chuť umřít," zavrčela Kylie a koutkem oka mě propalovala pohledem. Co jsem udělala, že se na mě tak dívá? Ignorovala jsem to a vyšla ven z chatky, opět jsem díky hloučku lidí viděla, že je sraz u vchodu do areálu. Někdo mi drkl do ramena a ten někdo byl Tyler.

,,Ahoj," usmál se. Má dobrou naládu a nebo je to jen maska? ,,Ahoj?" spíše to vyzněla jako otázka. Hodila jsem na něj nechápavý pohled. ,,Zlobíš se na mě?" nevinně se usmál a šlo slyšet jeho nervózní polknutí. ,,Zlobit? Za co?" nadzvedla jsem obočí a založila si ruce na hrudi. Koukl na mě zvláštním pohledem. Takovým, jestli si z něj nedělám srandu. ,,Co? Stalo se něco, o čem nevím a měla bych to vědět?" přihmouřila jsem oči a snažila se důvod pochytit z jeho očí. Zákeřně se ušklíbl a hned na to prohodil: ,,Vyspali jsme se spolu." Nevěříčně jsem se na něj podívala, ale když jsem si všimla toho samého ušklébku, udělalo se mi špatně. Bože, cítím se jak štětka.

,,Dělám si srandu," rozesmál se, ale mně do smíchu nebylo. Spíše do pláče, že na světě existuje tak dementní člověk, jako je on. ,,Jo, fakt vtipný," pokroutila jsem očima a falešně jsem se zasmála. ,,Ale je tu jedna věc, kterou bys měla vědět," hodila jsem na něj zvědavější pohled. Ne, tohle už mu nebudu věřit, ať už je to cokoli. ,,Líbali jsme se," cože? To není pravda. Ale proč zněl tak, že mluvil pravdu? Periferním viděním jsem viděla, že k nám míří Adele, Lena a Kylie. ,,Holky? Líbala jsem se s Tylerem?" zeptala jsem se jich, když ke mně došly. Koukaly na mě překvapeným, ale i nervózním pohledem. ,,Takže jo," vydechla jsem. Vždyť toho kluka ani pořádně neznám, jak jsem se k ním mohla líbat? Co mě přinutilo? Jeho manipulace? No, ať už je to cokoli, tak se mi z toho točí žaludek jak tornádo. Dala jsem si obličej do dlaní a tlumeně zabručela. Koukla jsem se vražedným pohledem na Tylera, který se na mě usmíval jako sluníčko. ,,Doufám, že tu jsou všichni a že jste připravení! Nechoďte pryč z cesty, abyste se nikam nezatoulali. Jednoduše, následujte nás celou cestu. Půjdeme celkem šest kilometrů. To ujdete, ne?" usmála se na všechny Isabella a stoupla si vedle Lea. Vyšli z areálu a my jsme je následovali.

Celou cestu se mi dělalo špatně. Myslela jsem si, že na Lenu, která je přede mnou vyzvracím celý obsah mého žaludku. ,,Jak se cítíš?" přišel ke mně Tyler a chytil mě za ramena. ,,Nešahej na mě," oklepala jsem se a rukama se objala. Né jen, že mi bylo špatně, ale byla mi nehorázná zima. Proč jsem si brala tak lehkou bundu? Ucítila jsem, že mi někdo dává něco na záda a kupodivu to byla bunda. Koukla jsem se na Tylera, který byl v rozepnuté mikině a usmívá se na mě. Vím, že je to nemožné, ale zdá se mi, že má své dny. Děkovně jsem se na něj pousmála, ale z jedný strany mi ho bylo líto, že v tak těžkém vítru - podobá se to spíše tornádu - jde jen v mikině, která je ještě ke všemu rozepnutá. ,,Vem si ji," zašeptala jsem mu. ,,Proč? Je ti zima," pověděl. ,,Budeš nemocný," po téhle větě jsem si vrazila snad sto imaginárních facek. ,,Staráš se o mě?" i když jsem to nemohla vidět, protože se můj pohled upíral do země přede mnou, tak jsem věděla, že se mu na tváři rýsuje úšklebek. ,,Uhm, ne," s červenými tvářemi jsem zašeptala nesmysluplnou odpoveď, jelikož jsem měla pusu u rukou.

Uchechtl se a periferním viděním jsem zachytila, že si dal ruce do kapes. Nevím, proč se takhle chová, ale nevadí mi to. Ale zároveň bych chtěla vědět, proč se mu tak často mění nálady a proč se o mně stará jako o svou holku. Jo, to znělo opravdu dementně, ale nikdo jiný se ke mně takhle nechoval. Nevím, co si o tom mám myslet. Z jedný strany se bojím, že se mnou manipuluje jen kvůli tomu, aby mě dostal do postele a z ty druhý strany se bojím toho vztahu - myslím to všeobecně, ne že bych chtěla chodit s Tylerem. Zatřepala jsem hlavou a víc se zabalila do Tylerovo bundy, která byla cítit po cigaretách a vanilce. Možná jsem divná, ale voní mi to, i když cigarety naprosto nesnáším. Koukla jsem se na Tylera, který svůj pohled upíral na mě. Usmála jsem se a dávala si pozor na cestu, aby to tentokrát neskončilo hůř.
Nemohla jsem dávat pozor na cestu, nešlo to. Furt musím přemýšlet nad Tylerem a nad tím, jestli tohle svaté chování není jen maska. No, ať už je to cokoli budu se to pokoušet zjistit.