14 Dní Na Táboře✔

66.

Lissie: Nechceme otravovat...

Claudy: To myslíš vážně? Ticho buď! Otravovat rozhodně nebudete! Je tu volný pokoj.

Lissie: Dobře, děkuju!

,,Heej, věnuj se taky trochu mně a ne jen tvému mobilu!" drknul do mě Brad. ,,Já bych se chtěla jít projít." ušklíbla jsem se. ,,Zapomeň." ,,Tak vidíš, pak se nediv." prskla jsem po něm. ,,Víš jak jsem se o tebe bál? Já se tak těším, až tomu parchantovi rozbiju hubu!" zaťal pěsti. Rychle jsem se posadila a prstama se dotkla jeho ruky. ,,Ne, to nesmíš, měl bys zbytečné problémy." snažila jsem se mu to vymluvit. ,,To mi je úplně u prdele, on ti ublížil, Claudie!" křiknul. Tys mi taky ublížil. Řekla jsem si v duchu. ,,Na tu školu jsi sotva nastoupil, nemůžeš mít problémy, ne kvůli mně!" zvýšila jsem hlas. ,,Ty si to neuvědomuješ? Ty si neuvědomuješ, že ti ublížil? Uhodil tě!" vykřiknul. ,,Nekřič, prosím." řekla jsem a chytla se za hlavu. ,,Promiň." hodil po mně omluvný pohled. ,,Nebudeme se o tom teď bavit."
------
Zbytek dne jsem se cítila jako opravdová princezna. A nebo jako někdo, kdo má služku. Cokoliv co jsem potřebovala, mi donesl, abych nemusela vstávat. Pomalu mi to začíná vadit, protože se cítím jak nemohoucí.

Brad šel pro něco do svého pokoje. Využila jsem situace a vstala. Mírně se mi zatočila hlava, ale to jsem přešla a šla do kuchyně. Vzala jsem si skleničku a z lednice vyndala džus. Džus jsem si nalila do sklenky a napila se. ,,Proč neležíš?" uslyšela jsem za sebou hlas hnědovlasého kluka. Pomalu jsem se na něj otočila. ,,Ehmm, já...měla jsem žízeň." ukázala jsem na skleničku s džusem. On se jen uchechtnul a přešel ke mně blíž. ,,To ti opravdu lezu až tak na nervy?" řekl a chytil mě kolem pasu. Odložila jsem skleničku s džusem na linku a podívala se na něj. ,,Ne, já jen.. Ta péče mě štve." sklopila jsem zrak a naskytl se mi tak pohled na jeho nahou hruď. Uh, on nemá tričko? ,,Neslintej." řekl pobaveně.

Cítila jsem, jak se mi do tváří začíná hrnout krev, a proto jsem schovala obličej do jeho hrudi. Přitáhl si mě k sobě ještě víc. Moje ruce vystřelily do vzduchu a spojila jsem je za jeho krkem. Jeho stisk na mých bocích povolil. Podívala jsem se na něj. Na rtech mu seděl spokojený úsměv a jeho trochu rozcuchané kaštanové vlasy mu padaly do obličeje. Vpíjel se očima do těch mých a začal se pomalu přibližovat. Můj dech se zatajil a srdce šíleně bilo. Zastavil se snad milimetr od mých rtů. Jeho dech se od nich odrážel. Nevešel by se mezi nás snad ani papír. Čekal. Na co? To já nevím, ale byla jsem to já, co spojila naše rty. Jeho rty byly tak jemné. Stisk na mých bocích opět zesílil. Prstama jsem mu vjela do vlasů a zatahala za ně. Jazykem mi opatrně olíznul spodní ret, čímž mě žádal o vstup. A já mu ho povolila. Vysadil mě na linku a začal obklopovat polibky můj krk. Slabě jsem zasténala a začala prstama různě bloudit po jeho nahé hrudi. Pohltil mě neuvěřitelný chtíč. Ale proč? To já sakra nechápala! Bříšky prstů jel pomalu po mé ruce až k mé dlani, ze které putoval k lemu mého trička. Chytil jeho lem a začal ho vytahovat nahoru. Za chvíli se mé tričko válelo někde na podlaze. Rychle mě sjel očima a znovu spojil naše rty. Jeho polibky byly jemné, ale zároveň drsné. Kolenem jsem se otřela o jeho rozkrok. Zavzdychal mi do úst a prstama se dotknul mých zad. Jel výš a výš. Až když se dotknul zapínání mé podprsenky, mnou projela vlna něčeho zvláštního. Strach? Nevím. Jemně jsem ho od sebe odstrčila a seskočila z linky... Ze země jsem sebrala mé tričko a oblékl si ho.

Chtěla jsem odejít, ale jemně mě chytil za zápěstí a otočil si mě k sobě. V jeho očích se odrážel strach a lítost, ale ne, dává si to za vinu. ,,Princezno, provedl jsem něco?" řekl zlomeně. ,,N-ne," uklidnila jsem ho: ,,já jen..já nemůžu..." sklopila jsem zrak. Oh, mohla bych tu už konečně vytřít, je tu nepořádek. Na bradě jsem ucítila jeho prsty, které mě donutily zvednout hlavu vzhůru. ,,Princezno..." řekl a usmál se. ,,To je v pořádku." sjel bříškem palce po mé tváři a nechal jeho ruku spadnout podél těla.

,,Neobjednáme si pizzu?" snažila jsem se rychle změnit téma. Brad se jen pousmál a přikývnul.

Aloha!
Jelikož mám dnes narozeniny, rozhodla jsem se kapitolu vydat přesně dnes. A to s trochou romantily. 😊 Moc vám děkuju za tolik podpory, kterou vůči mně vyjadřujete, děkuju vám! 💕💜

Vaše Kattie. 💜💕