V lese

~Muž v černém

Stál tam podivný muž...byl v celém černém oblečení...zhluboka dýchal a díval se jen na mě.
V rukou nic neměl, to jediné mě uklidňovalo.
Začal se ke mě přibližovat.. krok za krokem..nevěděla jsem co dělat, začala jsem utíkat na konec chodby, ten chlap v černém na mě začal křičet ať zastavím, ale já jsem nezastavovala a utíkala jsem dál..nevěděla jsem co od něho čekat.
Na zemi trčel těžký kov, zakopla jsem a spadla..bouchla jsem se do hlavy, najednou jsem viděla rozmazaně..musel to být tvrdý pád..zkusila jsem se zvednout, ale neměla jsem sílu a hlava se mi motala..plazila jsem se, koukla jsem se na muže v černém, blížil se čím dál tím víc..otočila jsem se na záda a zavřela oči, čekala jsem, co se bude dít dál
,,Nestalo se ti něco?! Pane bože, ty krvácíš!''
otevřela jsem oči..jeho hlas byl něžný a ustaraný..
,,Nezabíjejte mě! Prosím!''
Křičela jsem na něj a brečela..
v tu chvíli mě vzal do náručí.. cítila jsem se v bezpečí a teple, bylo mi fajn..někam mě nesl..
,,Kam mě to neseš?''
ptám se ho..
,,Tam, kde bude bezpečno!''
v duchu jsem si říkala..proč bezpečno? Sice..viděla jsem tu už mrtvého muže, ale žádného vraha jsem tu nezahlédla!
Odnesl mě do místnosti, která vypadala jako kuchyň, položil mě na dlouhý stůl a řekl..
,,nevidím na to!"
Podala jsem mu svou baterku..kterou jsem měla v kapse u teplákách.
,,dík!"
Poděkoval..
Povídal dál..
,,Ani se nehni, trošku to bude pálit''
cože?! co mi jde jako dělat?
,,cože?''
Zeptala jsem se ho a on mi mezitím nalil na nohu dezinfekci..ďábelsky to pálilo!
Strašně jsem křičela!
,,Ticho! Nebo nás uslyší!''
křičel na mě..
,,Kdo?!''
ptám se ho..
,,Ten, kdo tu bydlí''
řekl..
chytil mě pod krkem..

Myslím, že jsem to ukončila v napínavé části, co?🤣
Předem se omlouvám za chybičky..
Doufám, že se vám to bude líbit 😊❣️