Hazel Grace Lancestrová - život poté / HVĚZDY NÁM NEPŘÁLY

1.část

Probudila jsem se jako každé normální ráno s kyslíkovou maskou vedle svého kamaráda.
Tentokrát jsem se odpojila sama a hned co jsem vstala jsem sahla po fotce s Gusem . Měla jsem nutkání mu zavolat, slyšet jeho hlas , zase ho hladit po vlasech a dala bych všechno - i to malé , i to velké nekonečno za ty jeho termíny a všechno za samotného Guse . Uplynuly 2 týdny od jeho pohřbu a pořád tu byla - ta obrovská desítka.

,,Mami?" zakřičela jsem .
Mamka opět přiběhla celá vyděšená : ,,Hazel , děje se něco ?" .
Uklidnila jsem ji ,že ne a jestli bych si mohla půjčit auto a projet se .
,,Hazel klidně jdi , ale nejdřív se musíš najíst " usmála se .
"Ale já nemam hlad mami prosimtě můžu?" .
S vydechnutím si nejspíš uvědomila ,že zrovna tady , kde jsem teď nemusím být klidně za týden , měsíc a rok už bych radši snad ani nepředvídala.
,,Jdi " řekla a pohladila mě po vlasech .Obejmula jsem ji : ,, Mám tě ráda " .
,,Já tebe Hazel" odpověděla .
Už asi nikdy od nikoho neuslyším : "Hazel Grace " -nechci plakat -chci být silná , ale tohle už nikdy nebude jako dřív.
Vzala jsem si přesně to , co jsem měla v Amsterdamu u toho vypatlance Van Houtena.
Oblékla jsem se přesně jako Anna .
,,Bože jak já dlouho nečetla Císařský Neduh! A taky si ho dlouho nevezmu do ruky"
řekla jsem si sama pro sebe , když mi mamka přepojovala kanylu do nosu s mým malým kufříkem . Kufřík jsem vysadila na záda a před barákem jsem zavolala Issacovi :"Issacu ?" jedu na hřbitov,  pojedeš se mnou?" optala jsem se .
Odpověděl : ,,Že se ptáš  čest pro mě , protože Gus mi tady chybí , svět bez něj je
-chvilku mlčky- je to hnusnej svět " . ,,Jo" souhlasila jsem s výdechem.
,,Tak za chvilku u vás " . O pár ulic dál jsem vyzvedla Issaca , alespoň někoho mi tu ten šmejd na kterýho nikdy věřit nebudu nechal.
,,Ahoj Issacu"pozdravila jsem a vystoupila jsem z auta abych mu pomohla .
,,Ahoj Hazel " řekl a chytil se mě . ,,Pomůžu ti do auta " řekla jsem .
,,Tu nohu dej víc doleva" řekla jsem . ,,Děkuju Hazel , moc děkuju" poděkoval.
Oběhla jsem auto a sedla jsem za volant .
,,Co ten tvůj kámoš ?" zeptal se po chvilce Izák.
,,Mam jich snad víc ?" zeptala jsem se ironicky .
,,Ten Houten "řekl .
,,Neni to můj kámoš a nikdy nebude " rozčílila jsem se .
,,Dobře hele klid ,nerozčiluj se" uklidňoval mě Issac.
,,On se ti po tom všem neozval ? " zeptal se .
,,Já nevim , nekontroluju poštu , prostě nic nechci ani písmeno " řekla jsem.
,,Dobře , už tě s tim nebudu otravovat" řekl Issac.
,,Ty přece nikdy neotravuješ " řekla jsem se zasmátím .
,,A jak je to s tebou Hazel ?" zeptal se .
Zamyslela jsem se co mám říct i když ono nebylo co ,protože všechno bylo , je a nejspíš bude stejný .
,,No, nádory se nehnou, což nevím, pro ostatní je to dobře ale pro mě utrpení vidět svět bez Guse " řekla jsem .
Pohladil mě po rameni : ,, Hazel všichni co ho znali za něj truchlíme , moc" .

Snad Vás tato FF bude bavit !!! Nattyna 👌🏻