Říkáš že mi nechceš ublížit
máš pravdu
rovnou jsi mi prostřelila hlavu
nebo spíš srdce
asi brokovnicí
abych to měl jistýa já už nechci
ani zpívat
ani hrát
už ani žítprotože bez tvýho přátelství
to bude jen planeta
bez smyslu
bez tvýho přátelství zbyde
jen prázdnej hrnek od kafe
prázdný tělo bez dušeprotože si mi změnila život
víš?
nechápu kde bych teď byl
nebejt tebe..sbohem, mám tě rád.
Víc než nejvíc.
ČTEŠ
My selfhate
PoetryHe was poet in a world that was still learning alphabeth... Hej zlato, vstávej, je čas jít. Neboj, vrátíme se zpět, slibuju ti že za soumraku jsme tady, zas v teple tý mohutný deky která schová všechny tajemství. Až se vrátíme bude všechno stejný...