Jmenuji se Carlise Cullen a narodil jsem se roku 1640. Bydlím v Londýně. Moje máma zemřela při porodu. V té době to je normální. Můj táta je anglický pastor který lovil a zabíjel vlkodlaky a upíry.
Nikdy jsem s tím nesouhlasil. Každý má podle mě právo žít. Někdo jenom trochu žije jinak. Když můj táta umíral ,tak mi řekl ať pokračuju v jeho práci. Hned potom umřel. Musel jsem ho poslechnout. Musel jsem se naučit zabíjet upíry. Zjistil jsem že upíři v Londýně vylézají přes noc. Oznámil jsem to lidem. Upíry nelze jen tak zabít. Večer jsme se všichni sešly na náměstí. Všichni měli vidle a pochodně. Nakonec jeden vylezl. Všichni se na něj rozeběhli. Polovinu zabil. Mě kousnul. Věděl jsem že vše čeho se dotknul, všechno co zabil bude spáleno. Hned jsem se přesunul k hromadě hnoje a tam se zakryl senem. Musel jsem nekřičet, i když to moc pálelo. Když to přestalo jsem se na sebe naštval. Snažil jsem se zabít. Skákal jsem z útesů, snažil se udusit a utopit. Nic nešlo. Rozhodl jsem se zkusit zabít tím že se uvězním v jeskyni a nebudu lovit. Snažil jsem se udržet bez krve. Neudržel jsem se a zabil jelena. Díky tomu jsem zjistil že můžu přežít na zvířecí krvi. Tomu jsem důvěřoval. Sto let jsem se živil zvířecí krví a budoval si odolnost proti lidské krvi. Dokázal jsem toho že už mi přestala být lákavá. Začal jsem po nocích studovat medicínu v Itálii. Byl jsem doktorem. Už jsem to viděl jak každý chce ,aby ho ošestřoval upír. V téhle době jsem byl z volturiovými (něco jako králové upírů). Tam mě to po pár desítek let přestalo bavit. Šel jsem do světa a začal pomáhat lidem jako doktor.
