Emma s korunkou na hlavě, ale v laclových kalhotech došla k malému pískovišti, kde si hrál jen jeden hnědovlasý kluk. Byly ji pouhé čtyři roky a už měla pocit, že velí všemu. Chtěla z onoho chlapce udělat svého poddaného.
,,Jmenuji se Emma." Řekla malá Emma klukovi a ten na ji upřel své velké oči. Nakonec naklonil hlavu a podal ji lopatku.
,,Hraj si se mnou..." Odpověděl ji místo odpovědi a sám vzal do ruky dinosaura, kterého zahrabal. Čtyřletá Emma se na něj škaredě podívala a dala si ruce v bok.
,,Tak za prvé! Hračky se zahrabávat nemají a za druhé je slušné říct svoje jméno." Vykřikla a nebohého dinosaura vyhrabala. Malý klučina se zhluboka nadechl.
,,Máma mi řekla, že svoje jméno nikomu říkat nemám a máma dělá box, tak bacha." Odvětil a vythrl ji svého dinosaura. Emma ho povalila na zem.
,,Prosím!" Vyhrkla.
,,Dobrá, jmenuji se Čtyřka." Stydlivě se usmál.
,,To je super! Jsi Čtyřka, co má čtyři roky! Budeme kamarádi?" Zeptala se a na svůj plán s poddaným zapomněla.
,,Moje první kamarádka!" Vykřikl nadšeně.
!Důležité!
Já sem tu vzpomínku dát musela. :) Chcete vzpomínky i z dětství nebo se rovnou přesunout do puberty? :) Je to na vás... Do komentářu mi to prosím napište. Myslím, že v tomhle příběhu spíš pochopíte Čtyřkovo agresivní chování :)
ČTEŠ
No future?
Short Story[Book 2] ,,Odcházíš?" Zeptal se a zaťal pěsti, v očích mu šlehaly blesky zlosti a každou chvíli čekal než udeří. ,,Ano." Špitla Emma s taškou v ruce. Nemohla dál snášet tohle chování, nebylo to ohleduplné. Uhla pohledem a skousla si ret. V očích ji...
