,,Tady je někdo uražený." Pousmála se Emma a nakrčila v mírném nesouhlasu obočí. Musela zahodit všechno svoje naštvání a zapomenout na červený otisk na zápěstí, aby se přemohla a vrátila se do Čtyřkova bytu.
,,Byla jsi pryč celkem dlouho." Prohlásil ledovým hlasem a vypnul televizi, která mu ale stejně jen sloužila jako kulisa.
,,Jo, byla tam sranda a dlouho jsem se s nima neviděla." Naklonila hlavu a položila mu ruku na rameno, aby odlehčila atmosféru, protože ji tohle dusno přestávalo bavit. Po chvíli se Čtyřka hlasitě nadechl a vydechl.
,,Pojď ke mně." Vtáhl si ji do objetí a políbil na tvář.
,,Musíme se respektovat a věřit si." Opřela Emma své čelo o jeho a poté mu ruce položila na tváře.
,,Jo, to musíme." Hlesnul.
-17 let.
Ano, Čtyřka má svůj byt, kdyby měl někdo dotaz, ptejte se v komentářích.
ČTEŠ
No future?
Short Story[Book 2] ,,Odcházíš?" Zeptal se a zaťal pěsti, v očích mu šlehaly blesky zlosti a každou chvíli čekal než udeří. ,,Ano." Špitla Emma s taškou v ruce. Nemohla dál snášet tohle chování, nebylo to ohleduplné. Uhla pohledem a skousla si ret. V očích ji...
