Celým vlakem se ozýval smích Čtyřky a Emmy, kteří utíkali z jednoho vagonu do druhého. Čtyřka byl v popředí a pevně držel Emmu za ruku. Revizor byl sice o dva vagony za něma, ale nechtěli nic riskovat, protože před ním utíkali, jak už bylo zmíněno.
Emma se pořádně nemohla nadechnout, protože žádný běžec nebyla, ale běžela dál, protože síla okamžiku ji nedovolila zastavit a vydechnout. Bylo to dobrodruství, které nechtěla zahodit za hlavu. Čtyřka náhle zahnul do prázdného kupé a zavřel dveře a zatáhl závěsy.
Přitáhl si Emmu na klín a s tichým smíchem naslouchali vzdalující kroky revizora. Emma se svalila vedle Čtyřky a opřela si hlavu o jeho rameno.
,,Miluji tyhle naše výpravy." Zadýchaně řekla a vzala Čtyřkovi lízátko, co měl v puse.
,,Dva nejlepší kamarádi na cestách." Zasmál se Čtyřka a pocuchal ji vlasy.
-15 let
ČTEŠ
No future?
Short Story[Book 2] ,,Odcházíš?" Zeptal se a zaťal pěsti, v očích mu šlehaly blesky zlosti a každou chvíli čekal než udeří. ,,Ano." Špitla Emma s taškou v ruce. Nemohla dál snášet tohle chování, nebylo to ohleduplné. Uhla pohledem a skousla si ret. V očích ji...
