,,Víš Čtyřko, tvoje chování mě zaráží. Ve vztahu má být důvěra a já ti důvěřuji, ty mně ale ne. Musíš mít nade mnou neustálou kontrolu a vědět všechno.'' Skousla si spodní ret a pohladila ho po tváři.
,,Nechci, aby jsi měla někoho jiného, jsi moje.'' Zavrčel a Emma opatrně odstoupila, neměla strach, ale zarazilo ji jeho nenávistný tón.
,,To nemůžu mít kamarády? Čtyřko, sakra! Vždyť máme stejné kamarády! Já nikdy bych neudělala něco, co by ti ublížilo a ty mně touhle nedůvěrou ubližuješ! Když mi cinkne telefon, hned se na mě podíváš jako by jsi mě chtěl zabít! A co teprve když jdu třeba jenom nakoupit?'' Dala si Emma obličej do dlaní a rozplakala se.
,,Promiň.'' Řekl Čtyřka, ale Emmě bylo jasné, že to upřímně nemyslel.
,,Musím jít na čerstvý vzduch, provětrat si hlavu a popřemýšlet.'' Oblékla si bundu, ale cestu ji zabránilo Čtyřkovo tělo.
,,Jestli mě nepustíš, tak přísahám, že konec!'' Vypískla a utírala si slzy. Čtyřka poraženě ustoupil a Emma okolo něho rychlostí proběhla.
ČTEŠ
No future?
Short Story[Book 2] ,,Odcházíš?" Zeptal se a zaťal pěsti, v očích mu šlehaly blesky zlosti a každou chvíli čekal než udeří. ,,Ano." Špitla Emma s taškou v ruce. Nemohla dál snášet tohle chování, nebylo to ohleduplné. Uhla pohledem a skousla si ret. V očích ji...
