Chaos

1.7K 83 25
                                    

-MARTINŮV POHLED-

  Klasický den ve škole.. Jako vždy se absolutně nudím, nedávám pozor ale nikdo to neřeší. Jen něčím je to speciální. Už jsem si přiznal že Karel je pro mě něco speciálního. Nemůžu ho od toho večera dostat z hlavy. Pokaždé co se na něj otočím mnou projede vlna chtíče a já se tak tak ovládám abych ho tam nemohl o lavici a nevzal si ho přede všemi... Skousnu si ret a už po milionté si odfrknu. Najednou kolem mě projde a vychází ze třídy, pravděpodobně na WC protože on jinak ze třídy nevychází. Jakmile zazvoní jdu tam za ním. Na chodbách už nikdo není. A na WC taky ne, krom nás dvou. Otevřu dveře a vejdu. Se širokým úsměvem mířím k tomu stvoření co si myje ruce.

-KOVYHO POHLED-

Nikdy ze třídy neodcházím... Ale už jsem to nemohl vydržet. Vypustil jsem přebytečnou moč, a šel si umýt ruce. Periferním viděním vidím přicházet Martina. Sakra, on si snad nedá pokoj. „Ahoj prdelko" řekne a přistoupí ke mně. „Nejsme tvoje prdelka!" Syknu a odstrčím ho s účelem odejít. On mě ale chytne za ruku a přitlačí ke zdi. „Ale ale ale, snad bude Karlíček hodnej." 

-MARTINŮV POHLED-

Přejedu mu prstem po bradě a usměju se.. Potom si ukradnu polibek. "Co kdyby jsem ti trochu vynahradil ten incident u tebe, maličký...?" Mile se. Usměju a nahnu se k jeho krku. Už teď mu stojí a to pořádně nic nedělám. Ovšem nejsem na tom líp. A moje zvrhlá mysl mi nepomáhá. Pomalu, něžně přejedu pod trikem přes jeho boky a natisknu ho k sobě. Líbám ho opatrně, jako bych se snad bál že mi uteče. Je z toho celý nesvůj a vyjevený z mého chování a mě to přijde děsně rajcovní a roztomilé. To jak rudne, to jak mu stojí a on se to snaží krýt a uklidnit ale nejde mu to.. Musím se tomu malinko pousmát, líbat ho ale nepřestávám. 

-KOVYHO POHLED-

Zase se dostává ten pocit. Chci přestat, a odejít ale nejde to. Nesmím, nemohu. Nepřestávám ho líbat. Tedy spíš, dám mu to co chce on, jen aby mě nechal... nejsem sice žádná prodejná kurva, ale už nechci být šikanovaný 

-MARTINŮV POHLED-

Chytnu jeho obličej do dlaní a mazlím se s jeho spodním rtem. Potom ho znovu normálně líbám. Moje palce ho při tom hladí po tvářích. Odtáhnu se a sjedu ho pohledem. "Jsi krásný.." Trochu rozčarovaně se usměju. "A celý můj... " Zamumlám a opřu si čelo o to jeho. Vlastně ani nevím proč to dělám. Prostě chci teď tohle. "Pojď" vtáhnu ho do kabinky úplně na konci místnosti. Zamknu za námi a hned ho opřu o dveře a znovu se hladově vrhnu na jeho rty. 

-KOVYHO POHLED-

  Ne, prostě ne!! Tohle nemůžu a ani nechci! Odtrhnu ho od sebe a snažím se dostat z kabinky. „Kampak máš namířeno?!" Křikne a chytne mě opět silně za ruku. V sebeobraně ho kopnu do koulí, a on se pod nátlakem bolesti svalí na zem. A to mi dodá dostatek času na útěk zpět do třídy. 

-MARTINŮV POHLED-

Chvíli se svíjím na zemi. Po chvíli se dokážu zvednout. "Tohle si vypije..." Promnu si kořen nosu a zvednu se. Zazvoní na přestávku. Vletím do třídy a zabalím si věci. To samý udělám s jeho. Kluci se na nic neptají a jen mi pomůžou. "Máme jít s tebou?" Zeptá se Adam.. Zavrtím hlavou "Nene v pohodě. Mám teď svoje plány.. Ale nebude to nic co by chtěl" zasměju se zlomyslně a zatnu pěsti. Chytnu Karla a vystrkám ho ven ze školy. Tam ho chytnu za paži a vleču ho k sobě do bytu. Zamknu a jdu k němu.. Bez optání odhodím naše tašky a vrhnu se na něj. Nasměruju ho do ložnice a a hodím ho na postel. Sám si nad něj vlezu a začnu mu krást polibky. Pořád to dělám po dobrém a jsem mírný. On se začne docela zapojovat což mě překvapí. Moje ruce rozepnou jeho svetr a dostanou se rychle pod košili. Začnu mapovat svoje nově dobyté území. 

Love with bully- MAVY Kde žijí příběhy. Začni objevovat