Ráno jakmile Andy vstal, tak prásknul dveřma, protože udělal průvan, nevšiml si, že je v kuchyni otevřená ventilačka, takže už někdo kuchyň, nejspíš použil. Ale kdo ? Když vše naznačovalo, že všichni ještě spí ? Přemýšlel o tom až venku, protože si to vůbec neuvědomoval, pak přemýšlel, jestli jet na turné a nebo raději ne.
Postupně se všichni dostavili ke stolu a každý si udělal svou snídani, každý měl jinou chuť takže jsme se na jednom jídle ke snídani prostě nepohodli, nálada u stolu byla podivná od samého rána, byla cítit nervozita a každý se k tomu stavěl jinak. Nakonec jsme se domluvili, že se sejdeme v deset v obýváku a domluvíme se. Každý měl půl hodiny, než začne konzultace. Všem bylo jasné, že přichází další obtížné období a že bez důvěry jeden k druhému se bohužel neobejdeme....
10:00
Jake přišel jako první a pustil si televizi, ostatním řekl, že je mu jedno jestli bude turné nebo ne, ať to probereme hlavně spolu. Andy s Ver se začali víc bavit, protože je teoreticky na Andym jak turné bude probíhat. Andy navrhnul měsíc v NYC a měsíc ve Washington D.C. tak že by to tak mohlo být. Ashley říkal jestli se holky zúčastní taky, že jestli nemáme strach atd. Jeremy přišel s pozitivní náladou a říkal že už jet musíme, aby zase posunuli BVB víc a víc dopředu, takže se připojil i CC, Ver s Jul jen poslouchali, vemte si že to musí být fakt těžké rozhodování.
DOMLUVENO
Na turné pojedeme už za tři týdny, přesně prvního září. Holky chtějí jet s náma, ale nevíme, jak to bude možné, nebo nebude. Všechno se musí rozebrat ještě s Johnem Feldmannem, takže uvidíme, jestli to budeme mít schválené, či ne. Všichni se schodli na tom, že se pojede ať je to sebevíc těžké, jenže nikdo netušil co bude dál. Že i Jul má vlastně kapelu ...
S JOHNEM
Všichni Johnovi řekli svůj názor na věc a proto, že John je pro každou srandu tak řekl, že v tom nevidí problém. I když všichni byli svým způsobem nervózní. Jeden při druhém stál.
Všichni se taky shodli že se to ještě řádně oslaví. Takže opět "garden party" tentokrát nejen v rodinném kruhu. Tentokrát se přizvou i kámoši. A vše probíhalo suprově. Takže oslava bude v sobotu, kecám v pátek na sobotu a někdo může až na neděli. Myslím, že by to mohlo být úplně super. Tááákže to znamená, že dneska je středa, měli bychom něco malinko nakoupit ... předem, to je vždycky jistotka. A mít doma menší zásobu alkoholu taky nikdy nikoho zatím nezabilo, pozveme i Johna, takže by to mohla být pecka.
CC
I když by Ver měla být ještě v klidu, nebudu pít a dohlídnu na ní. Nedovolím už víc, než co jsem dovolil, vlastně nedovolil, ale nevěděl jsem co jsem udělal, než jak jsem zjistil, že je v nemocnici. To už jsem si myslel, že jsem mrtvý, že můj život je v koncích, protože jí ztratím, vím, že tohle mě bude provázet životem až do konce. Bude mě to prostě pronásledovat, i když mi Ver už několikrát říkala, že už to řešit nebudeme a že na to zapomeneme, nezvládám to, pořád mě minulost užírá vevnitř, tak jako každého z nás, jsme ovlivňováni minulostí, ale nejsme si toho vědomi.....
Jeremy
Od té doby co je Ver doma, CC od ní nejde téměř ani na krok, nevím, příjde mi, že to ještě není úplně v pořádku, asi si s ním promluvím. Zavolám i Jakea a Andyho, každopádně i Ver s Jul, Ashleyho bych teda taky neměl vynechávat, ať už jsou u toho všichni, asi je to pro CC-ho víc než těžké, ale snažíme se mu pomáhat, hlavně i Ver. Protože Ver je ještě slabá a CC zase ztrácí nervy. Musíme něco udělat, aby už otevřel oči a neužíral se tím, sám to ale nezvládne, od toho jsou snad přátelé ne ? Na podporu, na podržení v těžké situaci ? Ať už jde přece o cokoliv ! Ale taky záleží, jestli bude chtít pomoct, nezáleží jen na nás, ale i na něm. Uvidíme co se bude dít dál, ale celkem mě už jeho chování děsí a myslím, že nejsem jediný.
KOLEKTIVNĚ
Blíží se večer, zvláštní tma, taková ta, co vás přinutí být co nejdéle vzhůru, musíme něco udělat k večeři, jenže co ? Každý má chuť na pizzu, objednáme si pizzu, po dlouhém výběru jsme se nějak domluvili, co se objedná, objednáno. Dovezli nám pizzu, každý se na to vrhnul s takovou chutí, že za necelou hodinu vše zmizelo. Zapli jsme si film a koukali až do konce, THE IMPOSSIBLE (Doporučuji shlédnout) Je to strašně napínavý film, smutný, ale dopadne dobře. Po filmu jsme si chvilku povídali a narazili jsme na TO téma s CC-em.
Všechno se začalo komplikovat a CC se začal vymlouvat, že za to stejně mohl on, že to řešit nechce, že už je to za ním, že už to neřeší, jenže opak byl pravdou.
Vyřešilo se to následovně: Řekli jsme CC-mu, že jsme tady pro něj, že nám může říct všechno ať se tím už netrápí, že už je to zbytečné, když už to nikdo nechce nějak extra řešit.
Že všechno zlé je k něčemu dobré, že špatné dny nám dají lekci a ty pěkné dny zase vzpomínky, za chvilku, i když se to nezdá, tak budou Vánoce, I když je skoro konec léta, tak pak už to uteče jak voda. Turné a pak vlastně .... Nějaké oslavy, nějaké nákupy a možná ještě i nějaká ta dovolená, ale to zase až po tom, co výjde nové CD od Jul. Pak budou fotbalové turnaje, které bude pořádat John Feldmann. Ano, i pro nás to byl šok, ale je to tak, že s některými vybranými bude pořádat turnaj o spolupráci s ním v příštím roce. Ale to odbočujem, hlavní je, že s CC-em jsme mluvili a uvidíme, jak to půjde dál. Hodin přibývá, tak jsme se rozeběhli do koupelen a poté se všichni dohrabali do svých pelechů.
Za chvilku nás čeká odjezd, to je hrůza, jak se to krátí. Turné, to hrozivé a děsivé turné, každý má strach, jenom holky nejsou úplně zvyklé, teda aspoň VER. Chudák, ale když se nic nějak nezmění, myslím, že se to dá zvládnout...
A takhle vznikl další díl, omlouvám se za svou neaktivitu, jenže mám teď bohužel hodně práce.
