Record [Vkook, přepisuje se]

Flashback

Jungkook flashback

,,...Tak měkké a sladké že...'' v mém rozplývání mě přeruší zvonek. T-to už je tady? C-co budu dělat? Nevím jestli jsem připravený! S-sice neříkal že chce dělat TO, ale co když ano? Já... Nejsem si jistý, jestli je to opravdu správné, známe se dlouho, ale... Ale nebylo by to trochu brzo? Nebo... Tae znovu zazvoní a já se s nelibostí zvednu. Uklidni se Kookie. Předci už u tebe spal a to že spolu c-chodíte nic neznamená! V-vůbec nic se nemusí stát!

,,Ah, to už je tolik? Nejspíš teď Tae čeká před domem. Slíbil že... Že dnes bude spát u mě. Z-z-zatím ahoj K-Kooie! U-uvidíme...uvidíme se zítra!!'' vypnu kameru a všechnu svou paniku schovám. Nechci, aby viděl že jsem zase červený jako rajče.

,,Objednal si někdo pizzu?'' pronese se zářivým úsměvem a já ztuhnu. Soustřeď se Jungkooku! Je to jenom pizza! Nic dalšího v plánu určitě nemá.

,,T-Tae! Ahoj,'' pako! P-proč sakra koktáš? Rovnou můžeš křičet: ,,Ahoj Tae! Chceš si to rozdat na stole, podlaze, lince nebo v posteli?''

,,Ahoj,'' nahne se ke mě aby mě políbil, ale já ucuknu. Tohle bude vážně zajímavý večer. 

,,Ahoj,'' zašeptám a odvrátím pohled.

,,Ehm, můžu jít dovnitř?'' zasměje se Tae a já ho rozpačitě pustím do domu.

,,P-promiň,''

,,Jsi v pořádku?''

,,Co? Jasně že jsem, jen jsem tě čekat trochu pozdíš,''

Pizza snědená, film v polovině a já se k němu ani nedokážu přiblížit. Co to ale sakra dělám? Rok se dáváme dohromady a teď sedím na druhé polovině gauče? Vážně super Kookie... Tae se něčemu zasměje a já se přinutím k němu přitulit. Nemůžu to všechno nechat na něm. Já..Taky pro vztah musím něco udělat.

,,Děje se něco?'' blbče! Tvůj přítel se k tobě konečně přiblíží a ty se zeptáš jestli se něco děje?! Vzpamatuj se sakra!

,,Hm? N-ne já jen... O-odtud je lepší výhled,'' 

,,Aha,'' přitáhne si mě blíž k sobě a přestane se věnovat filmu. Volnou rukou mi zajede do vlasů a začne si s nimi hrát. Je to tak překrásný pocit! Přesně tohle jsem si dlouhou dobu přál a co já udělám? Chovám se jako děcko!

,,Je to tak lepší?''

,,Mnohem,'' obdaruje mě tím svým krásným úsměvem a zase se pohledem vrátí k obrazovce.

,,Tae?''

,,Jungkookie?''

,,M-můžu tě políbit?''

,,C-co? N-na to se n-nemusíš psát,'' mírně se začervená a hlavu otočí na mě. Vypadá to, že tady nejsem jediný nervózní. Přitáhne si mě do těsného objetí a já se konečně odhodlám k polibku... Ty by jsme ale nebyli mi, kdyby jsem se nesrazili čely.

,,P-promiň Kookie! Jsi v pořádku já...'' zeptá se a promne si bolavé čelo. Jestli jsem v pořádku? Tím si nejsem úplně jistý...

,,Já bych se měl omluvit. Z-zkusíme to z-znova?'' 

,,Jo...Chci říct...Jo...'' hlavně pomalu Kookie nebo místo pusy dostaneš obvaz na čelo. Tentokrát už to určitě zvládneme! Teda snad...

Lehce nahnu hlavu na jednu stranu a zavřu oči. Možná nebudu tak nervózní. Trochu ucuknu když se dotknu jeho rtů, ale pak se zase odhodlám a spojím naše rty. Jeden sladký, nemotorný, lehce uslintaný, ale přesto nádherný polibek. Po něm druhý, třetí, čtvrtý... A nakonec se to celé mírně zvrtne a Tae mě začne pomalinku pokládat na gauč. Ruka, která předtím byla na mých zádech se záhadný způsobem dostane pod mé tričko a opíše linii mých sotva viditelných břišáků. Jeho polibky se změní z jemných na náruživé. Kousne mě do spodního rtu a tak mě přinutí pootevřít ústa. Jazykem proklouzne do mých úst a já si začnu uvědomovat k čemu se právě schyluje. T-takhle to nechci! J-je to na mě až moc rychlé...