Konečně, devět hodin večer. Půjdu spát, ráno konečně vyrazím.
O 2.hodiny později, bože nemohu usnout, co se to děje? Kde to jsem? Nikdo mě neslyší? Stále křičím, procházím dlouhou temnou chodbou. Co to bylo? Za mnou se ozvala velká rána, otačím se, ale nikde nikdo.
Nic nevidím, nemohu se hnout, co se to děje? Něco slyším, zní to jako Michele, co se mi snaží říct? Jsem blíž a blíž, už začínám rozumět, proč mne prosí o pomoc? Procházím a stále slyším, "pomoc mi, prosím"..
Někdo zamnou běží, co budu dělat? V hlavě mám totální chaos, snad nespím.
Vzbudil jsem se, celý spocený. Nademnou Michele, znovu: "prosím pomoc mi". V tu chvíly někdo otevřel dveře, Michele zmizela. Ve dveřích se objevila neznámá žena, přiběhla zamnou, celá ubrečená. Pošeptala mi do ucha: "Synu? Jsi to ty?"
Netušil jsem co se děje, byla půlnoc a já se bál, objala mě, začala mi vysvětlovat co se stalo, plakal jsem. Nevěděl jsem co říct.
"Mami?"
Pověděl jsem
"Co se stalo? Proč jste mě opustily?"
Maminka si setřela slzy a povídá. "Neopustily, unesly tě. S tvým jsme tě 8.let hledaly"
Ptám se: "hledaly?"
Máma: "ano hledaly, tvůj otec zemřel žalem, dala jsem slib, že tě najdu. Nikdy jsem nepřestala hledat, konečně jsem tě našla"
Nemohl jsem tomu uvěřit, konečně s mámou? Určitě to není ona, nebo snad ano? Co mám dělat?
Kdo je to?
