Zamilované básničky

Hvězdy

Na konci světa sama jsem,
možná právě plním si svůj sen.

Možná jenom žiju nemám zdání,
přemýšlím o tom bez přestání.

Ležím ve své posteli,
a koukám se na hvězdy.

V životě někdy mám tajné přání.

Obloha černá ozářena hvězdičkami,

ach kéž by jsme mohli být samy.
Však samota pohlcuje mě každým dnem,

je opravdu tohle můj sen?

Ale šťastná jsem dlouho nebyla,
tolik jsem po sametové srsti toužila.
Ale touhy nejsou to pravé,

Avšak už ani bolest mě netrápí,

srdce mé už netrpí.

Já zvykla jsem si, že nemůžu mít co chci,
jen jsem z toho trochu v pasti.
Však hvězdy dokáží říct mi víc,

co je správné co srdci říct.

Jak pravá láska vypadá,
v té to dobře dopadá.

Už nevím co cítím ani co chci,
lásku už necítím ztrácí to na cti.

Hvězdy mi řekli, že oči klamou,
možná je lepší, že máš jinou.
Možná jsem tě  nikdy nemilovala,

možná jsem si jenom hrála.

Možná ty city nebyly pravé,
však  srdce není spolehlivé.