Epilog- Sad end

1.6K 158 39
                                    

Jen vás chci připravit.. neumím psát a už vůbec neumím psát smutné konce, takže.. berte to s nadhledem🤔😒

Sice jsem se stal "slavným" ale co je sláva bez lásky?

Nic. Někomu to stačí, ale mně ne.

Vždycky co jsem chtěl, byla jedině Lily, ale už jsem ji nikdy neviděl.

Jsem tu naprosto sám a přemýšlím, co by se dělo. Kdybych Lily tenkrát nepustil nebo kdybych jel s ní.

Už nejsem mladý, tak, jak jsem býval. Skončil jsem s láskou. Ta neexistuje.

Už jen čekám, kdy pro mě přijde sama smrt. Nemám pro co žít.

Pro co bych vlastně žil? Holky mi šli jen po penězích.

Sedím jen tady v baru, popíjím tvrdý alkohol. Doufám, že se opiju zase do němoty.

Láska neexistuje. Nezajímá mě to!
Sex není láska a srdce není dort.

Je to 7 let. Sedm posraných let, co jsem ji neviděl.

Bez ní jsem přestal věřit v sebe a přestal jsem věřit v lásku. Nikdo mi ji nedává, tak proč bych ji měl dávat někomu já?

Mám plnou ruku šrámů.

Ta nevinná bolest, která mě doprovází mě upokojuje.

Ta červená barva co stéká po mých rukou, je tmavá. Přesně jako moje duše.

Nechci být ten, co nic nedokázal.

Jednu poslední věc dokážu.

Na moje sny seru, doufám, že je Lily šťastná.

Nebýt jí. Nikdy bych nebyl v těchto depresích, nikdy bych nemusel navštěvovat psychiatra.

Nikdy bych neměl záznam v trestním rejstříku.

Nikdy bych nikomu neublížil.

Jediné, co mi pomáhalo byla hudba a naši fanoušci.

Jenže teď je to tak silné..

Nemám inspiraci k psaní textů.

Nemám náladu na zpívání.

Nemám náladu učit se nové věci.

Fanoušci mě nechápou. Neví jaké to je.

Gemma má svou perfektní rodinu.
Mamka nade mnou jen kroutí hlavou a chce mi pomoct, jenže mně už nic nepomůže.

Nic a nikdo.

Ani kdyby se tu teď objevila Lily. Nic by se nezměnilo.

Nebo možná ano.

Já nevím. Nevím co mluvím, nevím, co si myslím.

Vlastně.. kde jsem teď? A jo, v baru.

"Harry, prosím, pojď domů"

Kde se tu vzala moje máma?

"Mami, miluju tě. Omlouvám se za všechno, co ti způsobuju, ale já za to nemůžu, jsem tolik let zlomený a už nenapravitelný. Nikdy jsem nechtěl být takový. Ale mé zlomené srdce už nikdy nikdo neslepí"

"Co mi tajíš? Znám tenhle výraz. Co víš? Co víš a já ne? Co bych měl vědět?"

"Collinsovi zahynuli při letecké katastrofě, jsou to tři týdny" řekla. Dokonce jsem ji přes ten hluk perfektně slyšel.

"Lily?" Zeptal jsem se, kývla na souhlas.

Jdu za ní.

Obešel jsem mou matku.

Vyběhl jsem z toho smradlavého baru.

Volala za mnou, ale já se nezastavil. Nasedl jsem do auta a rozjel jsem se.

Nepoužil jsem bezpečnostní pás, na co taky? Když chci jít za ní, tak to bude snadnější.

Jel jsem opravdu rychle. Nic mi nemůže zabránit.

Teď to bude mnohem jednodušší, než těch sedm let.

Jel jsem nejrychleji, jak to moje auto dokázalo. Jel jsem po mostu.

Teď je dobrá příležitost.

Smykl jsem s volantem. A je tu ten slastný konec.

Tma. Už jdu k tobě, lásko.

The end! Sad end!

be happy today ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat