kapitola 5

57 2 0
                                    


  "Auu" zaúpěla sem, když mě dveře praštily po hlavě. 

  "Ségra, ježiš co tady ležíš ?" řekl Petr a postavil mě na nohy. Nic sem mu neříkala, držela jsem se za hlavu a hledala po tmě svou ložnici. Dovedl mě tam a uložil.

 Další ráno se probudím s velkou bolestí hlavy.... Kouknu se na hodiny. Proboha vždyť já včera prospala celý den! Vylezu z postele a jdu si pro prášek na tu bolest. U dveří pak najdu svůj mobil a zkontroluju všechny zprávy a hovory. Všechno od zákazníků až na to jedno poslední číslo. Tomáš. Toho jsem neviděla od doby co jsem sekla se střední školou. Rozhodla jsem se mu zavolat a domluvit se na setkání. Souhlasil!

xxxxxxx

Netrpělivě jsem seděla v kavárně, čekajíc na Toma. Vyhlížela sem ho....těšila sem se až ho uvidím. A právě v tu chvíli vešel. Vysoký, blond vlasy a úsměv hrající si na jeho tváři. "Tome!":vykřikla sem.

"Eli!"...zmáčknul mě v objetí. Bylo to tak krásný vidět ho po skoro dvou letech........

PerfectKde žijí příběhy. Začni objevovat