Perfect

6 kapitola

 Bylo to velmi příjemné posezení. Od střední se vůbec nezměnil. Pořád to byl ten samý člověk. Byli jsme spolu skoro celý den, ale já jsem pak musela domů. Začínalo se stmívat a já neměla venku už žádnou jistotu od toho incidentu s tím mužem. Rozloučila jsem se tedy s Tomem a šla domů. Měla jsem to domu dva bloky, takže jsem tam byla rychle. 

 Doma jsem se zabalila do deky s hrnkem horkého čaje a podívala se na mobil. A hele nová zpráva. Usměju se sama pro sebe. Nechodí mi žádné zprávy na soukromý mobil, všichni si o mě udělali už obrázek. Otevřela jsem tedy tu zprávu a v ní blikalo jméno nahoře. Marián. No s tím jsem si nepsala hodně dlouho. Pořád měl nějaké vztahy a na mě kašlal. Byla jsem ráda, že píše. Nejdříve vše bylo vtipné, ale potom se mi po něm opravdu začalo stýskat a chtěla jsem toho fajn kluka vidět. Rozhodla jsem se, že mu aspoň zavolám, protože já si s lidmi píšu velmi nerada. Vzal telefon na třetí vyzvánění.

"Ano?" Ozval se temnější chraplavý hlas.

"Ahoj Mariáne, hele nechtěl by jsi někdy přijet?"
"Já bych rád, ale moc se mi ne....." V tom jsem ho přerušila. "Tak přijedu já. Kde bydlíš ? Zítra tam dorazím dopoledne."

Dal mi svou adresu a já hned po ukončení telefonátu hledala cestu k němu. Rozhodla jsem se že vyjedu po 8 ráno. Nařídila jsem si budík a přesunula se do ložnice, abych se trochu aspoň vyspala.