10. kapitola

376 24 0
                                    

Po deseti minutách zírání do stropu mě to přestalo bavit tak jsem zapla televizi a koukala na zprávy byli tam nějací politici ,přepla jsem to a nechala to na hudbě což mě taky přestalo bavit tak jsem televizi vypla. A koukala jsem na vyplou televizi a to je hodně velká logika takže pozor ,když v tom jsem uslyšela klapnutí dveří. Nakoukla jsem k hlavním dveřím a tam jsem uviděla něco hrozně moc komického byl to Jerome který byl plně pod vlivem alkoholu. Opřel se o dveře a koukal na mě a svlékal mě pohledem. Šel k pohovce a rozplácl se na ní a pozoroval mě. S povabením jsem na něj koukala a začala jsem se chichotat. A v tu dobu jsem si všimla že má rozseknutý ret. Vstala jsem a šla do koupelny ,kde jsem nečekaně našla lékárničku. Vzala jsem jí a šla za Jeromem ,který ležel na tom samém místě a pozoroval strop. Počkala jsem než se posadil a sedla jsem si vedle něj. "ukaž" vzala jsem ho za hlavu a začal protestovat " nech toho to je v pohodě" řekl myšlenkově  úplně jinde. Otevřela jsem lékárničku a vzala do ruky peroxid vodíku a tampon. Tampon jsem namočila do peroxidu a přiložila jsem mu tampon k spodnímu rtu a on syknul bolestí a já mu přiložila náplast k rtu tak aby zakryla ránu.mě pozoroval byl tak cute. Koukla jsem se na hodiny a zjistila že je 11 hodin vzata jsem a Jerome mě chytl za ruku "děkuji" řekl a usnul ,vzala jsem z ložnice deku a přehodila jsem jí přes něj a pak jsem šla si lehnout také.

Probudila jsem se v pět a zjistlila jsem že už nemá cenu se snažit usnout. Vylezla jsem z postele a vydala se do obýváku na balkon a koukala na noční Gotham. "Nee mami já nechci být přes noc zas venku" Jerome začal mluvit ze spaní "ne" přišla jsem k němu a vzala jsem ho za ramena za zatřásla jsem s ním. "Co děláš" vyštěkl na mě "vzbudila jsem tě jelikož si měl noční můru...promiň" vstala jsem a  šla jsem znovu na balkon. Opřela jsem se znovu o zábradlí koukala na východ slunce bylo to tak uklidňující, "děkuji" zašeptal mi do ucha Jerome a já se ho tak lekla že jsem nadskočila."Za co" zeptala jsem se ho " no za ukončení mého špatného snu" řekl potěšeně " Jo a potřebuji do města"  řekla jsem a koukla na něj. "proč" zeptal se nejistě "no proč asi že bych neměla oblečení a potřebuji kartáč a podobně" řekla jsem egoisticky." a když tak se dopravím sama " řekla jsem a on zašel zpátky do obýváku. Vrátil se a v ruce držel papírovky podal mi je a já na něj koukla překvapeně podal mi 10 tisíc "potřebuješ víc" zakroutila jsem hlavou "děkuji" řekla jsem a obejmula ho v tom mi došlo co jsem právě udělala a zkameněla jsem a Jerome mé obětí přijal a obejmul mě také a mě se ulevilo.

Jerome Valeska a já [POZASTAVENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat