5.Zítra

109 14 2
                                    

Jakmile jsem vyšla z koupelny rozběhla jsem se a plácla sebou do postele a nechala hlavu zabořenou do toho měkkého materiálu a po pár minutách přemýšlení jsem usnula.

Ráno jsem se vzbudila kvůli hluku za dveřmi, rozespale jsem si otřela oči a s tichým nadáváním se vyhrabala z té měkké a teplé postele. Dolezla jsem až ke dveřím. Ne po čtyřech, šla jsem normálně jako člověk jenom šnečím tempem. Otevřela jsem dveře a hned je zase zabouchla. Venku proběhla nějaká opice a já se zapištěním zabouchla a uskočila jsem dozadu tak že jsem si málem rozrazila hlavu o stůl. Ležela jsem na podlaze s tričkem vyhrnutým skoro ke krku takže jsem ho hned Stáhla a zrovna v tu chvíli se rozrazili dveře a já děkovala bohu že nepřišel před deseti sekundami. ,,Copak problémy se zvířátky ??", zeptala jsem se nově příchozího Bartona. Držel v ruce luk a na zádech měl šípy. ,,Tak něco", zasmál se a v tu chvíli mu na zádech přistála jedna opice a já ji chtěla sundat pomocí mích schopností, ale měla jsem pořád ten kroužek a rukavice. Sebrala jsem se a skočila po tý opici. Sundala jsem mu jí ze zad a mrštila s ní o nějakejch 50 metrů dál do zdi. ,,Hele sundáš mi to a já vám pomůžu a nebo se tady necháte zabít lidožravejma opičkama??", zeptala jsem se se schválně hravým tónem. ,,Ještě ti úplně nevěřím, ale zachránila si mě tak uvažuji že bych ti to mohl sundat." ,,No tak dělej nebo nás to zabije, teda hlavně tebe. Pojď dovnitř.", řekla jsem a zatáhla ho do pokoje. Odepl mi kroužek a já zatřepala hlavou. ,,Teď ty rukavice.", řekla jsem a podala mu ruku. Natáhl se pro mou druhou ruku a sundal z ní tu rukavici. Protáhla jsem si ruce a prokřupala klouby. ,,Můžem", křikla jsem za Bartonem a z rukou mi začaly šlehat plameny až nebezpečné výšky. ,,Jdeme na to", šeptla jsem sama sobě a vydala se ven.

Těch opic tu bylo hodně, ale dokážeme je zabavit ne ? Roztočila jsem se ruce napřažené kolem a všude začaly lítat plameny v okolí 20 metrů. Všechny opice hned shořely, ale hnaly se sem další a další. Jako na zavolanou se sem přihrnuli ostatní Avengers a já jsem je málem sežehla těmi plameny. Hned jsem všude poslala vodu. Barton měl krásně sežehnuté obočí, ale já mu ho zpravím, Tony měl rozpálené železo přilepené na kůži a já jsem se nenáviděla za to že jsem někomu vůbec něco udělala. Barton a Tony mě zabijou. ,,Axirooo", zařval po mě Tony a já jen omluvně pokrčila rameny. Hned jsem se ale dala na úprk a nejen před Tonym, ale i před Bartonem.
,,Sakra, sakra, sakra", šeptala jsem si a běžela jak nejrychleji jsem mohla. A že to bylo hodně rychle. Možná rychleji než světlo, nevím každopádně jsem ty dva za sebou neviděla. A najednou. Bum! Třesk! Plác! Ležela jsem rozpláclá na zemi a praštila se hlavou o zeď. ,,Auuuuuu", zapištěla jsem. Najednou se u mě objevil Tony s naštvaným ale soucitným a ustaraným pohledem. Víčka mi ztěžkla a já už je neudržela otevřené a zavřela je. Někdo mě zvedl a poté jen tma.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: May 03, 2017 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Avengers - She Is Your Sister ???(Celý Příběh Opravuju! Kompletně) Kde žijí příběhy. Začni objevovat