• Zmijozel & Nebelvír •

2. Kapitola

Je tu první den kouzelnické školy v Bradavicích. V dívčím pokoji prvního ročníku poklidně spějí tři dívky. Černovláska Alex, blondýnka Jill, a hnědovláska nosící jméno Lucy. V tom se začne v pokoji rozléhat jemné cinkání, které má funkci budíku, pro studenty, kteří ještě stále žijí ve své představivosti.

Ze snění mě probudilo cinkání, což jsem usoudila, že to bude budík. Proto jsem vstala a zamířila do koupelny, kde jsem si vyčistila zuby a rozčesala si vlasy. Když jsem vyšla z pokoje, cinkání ustalo, ale Alex i Jill ještě spaly. Popadla jsem oblečení ze skříně do náruče a jemně poklepala každé na rameno, dokud se úplně neprobudily a abych se vyhnula prupovídkám jsem zamířila se převlíknout. Když jsem vylezla z koupelny, Jill už byla na nohou a Alex jsem neviděla.

,,Kde je Alex?" zeptala jsem se Jill.

,,Převlíká se," odpověděla mi.

,,Kde?" vykulila jsem oči.

,,Tády!" ozvalo se za závěsem u její postele a já se musela zasmát.

Potom jsme vyrazily všechny na snídani a cestou se k nám připojil i Draco.

Sedli jsme si tak, jak jsme seděli včera a začali si na talíře nandavat jídlo.

Po snídani jsme vyrazili na dvouhodinovku lektvarů, kterou učil peofesor Snape. Nejdřív nám představil, co všechno připravovat lektvar obnáší, a pak odebral Nebelvíru dvacet bodů za to, že se Harry něčemu smál.

Po lektvarech jsme se vydali na přeměňování, které učila profesorka McGonagallová. Celou hodinu jsme si opisovali zápisky z tabule, jako v normální škole, jak kouzelníci říkají pro mudly. Každé pondělí máme všechny hodiny s Nebelvírem, takže se stává skutečností, že se Zmijozel a Nebelvír mezi sebou baví, poněvadž je v Nebelvíru Harry.

Po přeměňování následovala péče o kouzelné tvory, které učil Hagrid. Tam jsme zamířili do Zapovězeného lesa za testrály, které skoro nikdo neviděl, takže si je musel zapamatovat jenom z obrázků. Já a Harry jsme je viděli díky tomu, že jsme viděli umírat babičku s dědou a Alex s Dracem zase strejdu.

Další následovala hodina létání, což bylo asi nejzajímavější. Létání učila madame Hoochová. ,,Dobré dopoledne studenti. Já jsem Rolanda Hoochová, pro vás madame Hoochová. Učím létání a jsem rozhodčí ve famfrpálu. Upozorňuji, že budete dělat pouze to, co vám řeknu, jinak budete obdařeni školním trestem," řekla a začala nám vysvětlovat princip zvednutí koštěte ze země, aniž by jsme museli prohnout záda. ,,Hop!" ozývalo se se všech stran a košťata postupně všem vzlétla do rukou. Potom nám madam Hoochová pokynula, aby jsme nasedli na koště, odrazili jsme se a vzlétli kousek nad zem. Mně se to povedlo hned napoprvé a takhle jsme to trénovali po zbytek hodiny vždycky o trochu víš a víš.

Potom jsme se konečně vydali na oběd.

,,Tak jak se vám líbil první vyučovací den?" zeptal se mě, Alex i Jill, Draco.

,,Dobrý, ale chvílema je to pěknej oprus," řekla Jill a všichni jsme se společně zasmáli.

Po obědě jsme se odebrali do pokojů se převlíknout a pak jsem sama zamířila do knihovny najít nějaké knihy, které potřebuju na domácí úkoly.

Bloudila jsem knihovnou, dokud mě někdo nechytil za rameno. Otočila jsem se a zjistila, že je to Draco.
,,Čau Lucy!"

,,Ahoj."

,,Hledáš něco?"

,,Abych řekla pravdu, tak celkem jo," zasmála jsem se.

,,Tak můžeme hledat spolu," řekl a pokračovali jsme ve hledání knih.

Když jsme je našli, sedli jsme si společně ke stolu a pustili se do úkolů. Ty jsme i s věčným povídáním dodělali okolo čtvrté hodiny, a tak jsme vyrazili zase zpátky do společenky.

,,Vem si na sebe oblečení na ven a za chvilku přijď!" křiknul na mě Draco, když jsem mířila do pokoje. Hlavou mi prolítlo, proč si mám brát oblečení na ven a co má asi za lubem. Ovšem poslechla jsem. Hodila jsem na sebe černý legíny, světle růžovou mikinu s kapucou a kolem pasu jsem si uvázala černou šusťákovku. Když jsem scházela schody, Draco už seděl u krbu. Měl na sobě šedý tepláky, černou mikinu a taky černou šusťákovku. Jen co mě uviděl, zvednul se a zamířil si to ke mně.

,,Jdem?" řekl a ďábelsky se mu zablesklo v očích.

Přikývla jsem. On mě okamžitě popadl za ruku a běžel semnou kamsi přes školní pozemky. Zastavili jsme až na břehu jezera a pravidelně oddechovali.

,,Je tu krásně, viď?" protomil ticho Draco, držíc mě stále za ruku.

,,To je, " odpověděla jsem. Pak jsem pustila Dracovu ruku a kecla si na zadek, kterej jsem si podložila šusťákovkou, kterou jsem měla kolem pasu. Pak jsem chytla Draca za rukáv a stáhla ho k sobě. Povídali jsme si různě o mudlovském světě, kam jsme chodili na školu a tak, než jsme zjistili, že je půl šestý a za chvilku je večeře. Rozeběhli jsme se ke hradu až do Zmijozelské společenské místnosti hluboko pod hladinou jezera.

,,Kde jsi byla?" vybalily na mě naráz holky, jen co jsem vešla do pokoje.

,,S Dracem."

,,S mým bratrem?" vykulila se Alex.

,,Ano Alex, s tvým bratrem," zasmála jsem se a Alex mě objala.

,,Já chci taky!" zasmála se Jill a taky nás objala.

Když jsme se od sebe odtáhly, převlékly jsme se do hábitů a vyrazily jsme na večeři.

Čauky!
Nová kapitola, tak snad se líbí ❤ jestli jo tak hlasujte! 💞✨😏
⬇⬇⬇⬇⬇