Poems

Já jsem ale taky člověk

Takže ahoj ahoj, skoro po měsíci, nevím, jak často budou, mám jich celkem dost, a za víkendu asi 6v angličtině(':.. Ty uvidím, zda sem dám, nebo ne...

✖ ✖ ✖ ✖ ✖
Všichni na mě tlačí,
jenže nevědí, že mě to ničí.

Já se snažím jak můžu,
ale víc toho už nedokážu.

V očích mi zůstal náznak bolesti,
však nikdo to nevidí kvůli své sleposti.

Snažím se jim dát různé indície,
ale stále si to nikdo neuvědomuje.

Je toho na mě moc,
dělám co můžu, i přes noc.

V noci skoro nespím,
protože se otupěle cítím.

Cítím, že to brzy na mě dolehne,
ač se mnou to už ani nehne.

Slzy mi po tvářích stékají,
však mé ruce je nechávají.

Aby slané stopy zanechaly,
a všichni si toho konečně všimli.

Nechci, aby me litovali,
chci jen to, aby si to taky uvědomovali.

Že já jsem totiž taky člověkem,
a ne žádným robotem.

Který skáče, jak ostatní pískají,
a nic jiného povědět, než jen pitomé "ano" neumí.

Už jím nechci být,
chci vlastní názor mít.

Však vyslovit se ho bojím,
protože svůj strach neustojím..

✖ ✖ ✖ ✖ ✖

Tak další z mých starších je na světě ((':.. 

Snad se líbí ^^ ((':

"I fall too fast,
crash too hard,
forgive too easily,
and care too much..."
^.^.^.^.^
"Zamilovávám se příliš rychle,
zřítím se příliš tvrdě,
odpouštím příliš snadno,
starám se až příliš moc.." 

Kxx