Tajemné bytosti

Už to začíná zapadat

Už jsem zjistila co mi celou dobu chce říct. Ten bezdomovec byl mimozemšťan, ten který mě dotáhl do téhle podivné místnosti. Znamená to, že byl na Zemi převtělený v podivného bezdomovce. Vždycky mi bylo divné, že neuměl mluvit, a když jsem se k němu přiblížila, tak raději utekl. Mimozemšťanovy oči se rozzářily, asi zjistil, že tomu už docela rozumíme. Dívali jsme se s Johnem na sebe hodně vyděšeně, když v tom se mimozemšťan začal dotýkat země svým pahýlkem. Na černé ledové podlaze to zanechávalo bílé stopy. Začal kreslit nějaký obrázek a po chvíli se zvedl a ukázal na něj. Nakreslil klečícího bezdomovce a kolem lidi, kteří si ho vůbec nevšímali. Byl přehlížený, i když klečel uprostřed silnice. John na to koukal s vykulenýma očima, ale mě něco napadlo. Možná, že si bezdomovce vybrali schválně. Nikdo si ho nevšímá a může pozorovat ostatní, aniž by někoho zajímal. Je to smutné, ale zároveň to mimozemšťanovi pomohlo zjistit informace o naší planetě. Obrázek ze země zmizel a byla zpět černá a studená podlaha. Už víme, že byli na Zemi, ale otázkou je proč? Mimozemšťan znovu klekl na podlahu a maloval další obrázek. Byl velmi podobný, ale to co tam bylo navíc mě překvapilo. Nad bezdomovcem byl nakreslený mráček a v něm byla planeta Země, bez lidí a zpustlá. Co tím chce říct? Chvíli jsem ten obrázek jen pozorovala, když mě něco napadlo. Je možné, že věděl o zániku Země, když u nás byl? Proč nás nevaroval? Rozčílila jsem se a začala po obrázku zběsile dupat. Po chvíli celý zmizel. Mimozemšťan se na mě koukal, stál a nehýbal se. Rozhodla jsem se, že už tu s Johnem nezůstaneme ani minutu. Popadla jsem ho za rukáv a zamířila ke dveřím, kterými jsme vešli. Dveře se nám však zavřely před nosem, protože mimozemšťan vyloudil zvláštní zvuk. Byli jsem tam uvězněni!!!.....pokračování příště