TWO BODIES, ONE HEART

Poníci vs. Sporťák

Ještě než vůbec začnu tady něco psát chci jen říct, že celý tento příběh je založený pouze na mé fantazii, a proto je možné že se zde mohou vyskytnout i nereálné "scény". Předem se také omlouvám za pravopis, který není zrovna moje silná stránka.

Nebudu to už dál prodlužovat 😄. Vychutnejte si příběh...

S láskou Natt♥

*cink
7:10 Kassi: Karin?! Kde si??😱

No doháje... Nestíhám.

7:10Karin: Už běžím Kassi...

Okamžitě vybíhám z postele a letím do koupelny. Vyčistím si zuby a hned se vracím zpátky do pokoje. Za cesty se stihnu vysvléct z pyžama a při příchodu do pokoje už mám na sobě spodní prádlo a oblékám si tričko.

Můj závod pokračuje. Přemisťuji se do kuchyně a při cestě si upravuji vlasy do culíku. Rychlostí blesku otvírám ledničku a hned po ní špajzku. "Mléko a suchý rohlík? To už zase nestíháš?" Přišla jako na zavolanou. Napila jsem se mléka a zakousla se do rohlíku. "Dobré ráno mami!" odpověděla jsem a darovala jsem jí krabici s mlékem a rychlou pusu na tvář.

Už jsem se blížila k cílové rovince, ale do toho se objevila velká bílo-černá obluda. "Ahoj Coopere" odbyla jsem ranní pozdrav s naším psem a pokračovala dál hledáním mobilu.

7:17 Karin: Vycházím😘

Jako poslední úkol jsem na sebe hodila mikinu, obula si boty a vyrazila z domu. 

Můj dům je blízko...Díky bohu. A tak jsem jen přešla silnici. Prošla lesní pěšinkou a objevila jsem se na velké louce u ohrady.

Ihned jsem spatřila středně velkou brunetu, jak jede s kolečkem přímo ke mně. Prolezla jsem pod ohradou a vydala se jí naproti. "Ahoj Kassi" pozdravila jsem a z kolečka si automaticky vzala lopatu a hrábě. "No ahoj, ty spači to je dost že jsi se uráčila mi přijít pomoct." Kassi je můj koňácký parťák. Bez ní bych zaspala vetšinu vyjížděk a neměla tolik super zážitků. 

Zasmála se a já jí tak letmo objala a dala se radši hned do práce. Ohrada už byla z poloviny hotová takže jsme se mohli přesunout ke stajím.

Je teprve 7.55 takže tu ještě skoro nikdo není až na Billa. Hnědooký, kudrnatý Bill, který se ve stájích snad narodil. Tenhle celý areál vlastně patří jeho prarodičům takže o prázdninách je tu prakticky pořád. Ve školním roce je ve městě, ale i tak je tu každou chvíli.

"Dobré ráno, holky." pozdravil nás a my mu to ihned oplatili.

Kassi zaparkovala kolečko hned vedle balíku sena a obě jsme se vydali k Billovy.

Stál u Tarriova boxu a pozoroval, jak si spokojeně dojída snídani.

"Bacha ať ho nevykoukáš Bille." Poznamenala Kass.

"Toho bych se nebál.." usmál se Bill. "Už máte hotovo?"

"A ty nakrmeno?" zeptala jsem se.

"Jak vidíš tak ano." dodal Bill

"Tak na co čekáme?" řekla Kass a vydala se zase zpátky k ohradě.

Brala jsem to jako znamení, a tak jsem se vydala k Salwadorovo boxu a otevřela ho. Bill otevřel Tarriovy a postupně jsme navzájem otevřeli všem. Všichni koně následovali Salwadora, který mířil k otevřené ohradě, kde už na ně čekala Kassi, aby za nimi zase zavřela.

Já s Billem jsme se ještě vydali k posledním dvoum boxům, kde se nacházeli naši dva malý ročci Largo a Cali.

Nandala jsem Largovy ohlávku a vyvedla ho ven z boxu, vodítko jsem svěřila do ruky Billovy a ten ho společně s Cali odvedl do ohrady.