Doctor Who - Konec času

4

Opět to chvíli trvalo, než se vrátili na konec času. Je to přeci obrovská dálka. Když se Tardis vrátila na Valiant, Missy prudce rozrazila dveře a nahodila až děsivě afektovaný úsměv směrem ke své minulé inkarnaci, zdálo se, jako by něco chystala. Poté k němu promluvila:

"Zlatíčko, přinesli jsme ti ten disk. Disk s nahranou temnotou. Doctore, vezmi ho ven." "Ale to víš že jo. Ještě jsi to nezažila, ale těš se, až si spolu zatancujeme," řekl Vládce a usmál se.  Missy přistoupila k němu, chytla ho za ruku a mrkla na něj. Vládce ji ruku zvedl a Missy se otočila na podpatcích.

Doctor disk vynesl z Tardis, pískl na Missy, která pustila Vládce a společně s jejími znalostmi disk napojili na disk spouštěcí. Toklafané přivedli pod dohledem svých laserů i ostatní z věznice. "Když zmáčknu tohle," ukázal na červené tlačítko, "všichni tu umřeme," upřesnil Vládce a se smíchem dodal: "Můj typ šílenosti."

"Vládce, slíbil jsi nám útěk, Zemi zaslíbenou," řekl zástupce Toklafanů. "Kdy nás tam dovedeš?" "Už to chápu," řekla Susan, "chceš urputně ukončit vesmír a na to jsi potřeboval nás a Toklafany. Jediné co nechápu je, proč chceš zničit všechno, co existuje? Je to kruté," dodala a skoro se rozbrečela, natož se Vládce rozesmál na celé kolo a přestal jen, aby mohl říct:

"Protože musím regenerovat. A nevím, jak na to. Chci regenerovat v bitvě," prudce se nadechl nozdrami a pokračoval: "Všechny moje předchozí regenerace zemřely v bitvě. To máš první cyklus, všechny smrti v bitvě..." "To není pravda," skočil mu do řeči Doctor, "Na konci svého 13. života jsi byl degenerován při unesení tady Susan a pak jsi ukradl jiné tělo jako slaboch, co nechce umřít a snaží se za každou cenu přežít. Tohle není bitva, to je vyhlazení!"

"Taky jsem při jedné „bitvě" byla. Kyberlidé z dálky vyhladili planetu, kterou jsem měla ráda. Byla to Trenancy, nová kolonie lidí. Byli jako zvířata, co dokáží mluvit a jsou plní mechanických orgánů," doplnila Jenny. "Věř mi, že to, co se chystáš udělat, nepřinese nic dobrého. Jenom zkázu," řekla za všechny River. "Už jsem viděla Doctora jednou spáchat genocidu. Nic příjemného to nebylo," dodala Clara. "Tak to chci zkusit, a vzhledem k tomu, že se to už stalo, vzhledem k tomu, že jsem to už udělal,..." dořekl Vládce a do červeného tlačítka bouchl.

Všichni začali šílet. Toklafané vysunuli nože a začali bodat. Disk z místnosti zmizel. Přesunul se do středu vesmíru a začal vybuchovat. Doctor začal lidi evakuovat do Tardis. Když vbíhali dovnitř, odříkával jejich jména: "Clara, River, Missy, Jenny... Susan, pospěš si," zavolal Doctor. Susan se do Tardis totiž plazila po zemi. "Vládce, na co čekáš, snažíme se tě zachránit," řekl Doctor a podal Vládci ruku.

"Já nemůžu," řekl velmi udýchaně. Vládce se totiž plazil po zemi stejně jako Susan. Tvář měl orosenou potem a nemohl dýchat. Když se doplazil, Doctor zavřel dveře Tardis. "Zlato, mám na tebe zásadní otázku. Dokážeš tomu uniknout?" zeptala se River za všechny. "To doufám," odpověděl, "teď mě nerušte. Když jsem v této situaci, hnutí s Tardis do jiného času by byla sebevražda, protože se ničí čas, což by vyhladilo Tardis.

Očividně mimo realitu zrovna teď taky nemůžu. Nezbývá jiná možnost... Paralelní vesmír! Ten sice taky exploduje, ale později. Takže když půjdeme do paralely, můžeme se vrátit zpátky do roku Absolutní 0, odkud se pak v realitní díře ve středu vesmíru vrátíme zpátky do našeho vesmíru," řekl Doctor, nasadil si brýle, zazubil se a luskl prsty.

Začal nastavovat souřadnice na paralelní realitu. Výbuch zrovna prošel, když se Tardis dematerializovala. Objevila se v paralele, odkud se znova přesunula zpátky do roku Absolutní 0, který už byl přeměněný. Doctor byl celý zpocený a urputně se snažil Tardis, z jejíž konzole létaly jiskry, rychle přesunout do středu vesmíru. Nebyl si jistý, zda dokáže lidi v této místnosti zachránit, ale doufal.

Tardis letěla rychleji než kdy předtím, ba možná i v nadsvětelné rychlosti. Na skeneru Doctor viděl, jak se díra ve středu vesmíru uzavírá. Táhl za páku, aby letěli rychleji, což bylo k ničemu. Připadalo jim to jako hodiny, i když to bylo možná jen deset vteřin. Nakonec Tardis prolétla dírou nanosekundu předtím, než se díra zavřela. Pak vozidlo přemístil do bezpečného času.

"Tak tohle jsme zvládli," s úlevou si sundal brýle Doctor a setřel kapky potu z čela. "Ne tak docela," řekla Susan předtím, než upadla na zem. Doctor se za ní běžel, klekl si k ní a chytl jí za ruku. Se smutkem v očích řekl: "Regeneruj." Ona odpověděla: "Nemůžu. Mám třináctou inkarnaci. Regenerovala jsem do své první podoby, z nostalgie."

"Hlavně neumírej, Susan. Moc času jsme spolu nestrávili, tak teď neumírej. Nemůžu tě ztratit," pověděl Doctor. "Třeba mě ještě potkáš. Kdo ví? Právě teď jsem šťastná, že jsem se svým dědečkem, když umírám," byla Susanina poslední slova. Doctor nad Susan chvíli truchlil. "Všichni běžte ode mě," zakřičel Vládce před tím, než začal regenerovat.

Moc se nesnažil regeneraci zadržet, věděl, co přichází. Zregeneroval v Missy. "Doctore, musíš ji vyhodit na Zemi," nařídila Missy starší. Doctor nastavil souřadnice a jakmile Tardis přistála, Missy starší vyhodila Missy mladší se slovy: "Země Zaslíbená." Věděla, že Datový disk Matrixu a Časový manipulátor má u sebe, zprávu zakořeněnou v mozku, a byla spokojená.

Dveře Tardis se zavřely. "Ještě ty, Missy. Takže Skaro." Po vyhození Missy musel Doctor ještě vyhodit River a Jenny. Přistál v Knihovně, kde se pomocí Tardis napojil na datové jádro. Když vypouštěl River, zeptal se: "Doopravdy nechceš jít se mnou?" River odpověděla: "Kamkoli a kdykoli. Ale mám tu manžela a dvě děti." Tělo River tvořené z nanobotů spadlo na zem a nanoboti se ničili, až nezbylo na podlaze nic.

Když se Doctor vrátil do Tardis, nastavil souřadnice na Hath, kam vyhodil Jenny. "Sem patříš. Ale někdy se stav." Napsal číslo Tardis na kus papíru, který měl v kapse. "Pohřbíš ji?" zeptala se Clara. "Ano. Asi si udělám výlet na Trenzalore. Pohřbím ji v rodinné hrobce," dodal Doctor.

Když vyprovodil i Claru, zatáhl za páku na panelu uvnitř Tardis. Rozhlédl se a pomyslel na tu prázdnotu, která kolem něj je. Všichni jsou navráceni tam, kam patří a časové linie jsou nedotčené. Utřel si slzu a odstoupil od panelu. Vešel do center chodeb a šel. Zabočil doprava, doleva, doprava a vešel.

V místnosti byl stůl a na něm ležela rakev se Susan uvnitř. Klekl si k ní a truchlil. Vytáhl z kapsy kolíček a stlačil ho. Rakev se vznesla a chodbami pokračovala až ke vstupním dvěřím zvenku zamaskované do policejní budky. Doctor ji tiše následoval.

Vyšel ven a rozhlédl se. Byli na Trenzalore, planetě, kde je pohřben. Došli až ke zvětšené Tardis. Dveře se otevřely a rakev se pohybovala dovnitř. Rakev přistála až u Doctorovy časové linie. Vyndal z kapsy podivně vypadající přístroj. Byl to linolnič, přístroj, který z těla Pána času vytvoří kompletní časovou linii. "Vím, že mě ještě slyšíš. Teď ti vytvořím věčný klid," dodal, namířil kolíček na rakev a zmáčkl ho.

Tělo Susan se začalo rozpadat a části se měnily na modrý paprsek, časový tunel. Doctor jen nevinně přihlížel. Měl zlomené srdce, kdo by ho taky neměl, když ztratí svou vnučku navěky? Otočil se na podpatku a odkráčel si to ke své normální Tardis. Dveře od hrobky zavřel a s kamenným výrazem vstoupil dovnitř.