Sestra na zabití

647 48 17
                                    

Ten večer před pár týdnama kdy mě James poprvé políbil jsem měla pořád v hlavě. A taky ten pocit že nás při tom druhém u mé komnaty někdo sledoval. Nevím kdo to byl,ale teď si nad tím nelámu hlavu. Zítra jsou vánoce a James nám oznámil že k nám na den přijedou naše rodiny a také večer bude ples.

A Lily těšíš se na rodinu? Ptala se mě Mel.

Na tátu jo,ale na sestru s matkou ne.

Neboj se bude to v pohodě.

Taky doufám.

Jo Lily nechce se ti trošičku naštvat tvoje sestra?

A víš že docela jo? Ona mě štve a ponižuje celej život tak proč ne.

Hele vem si ty nejhonosnější šaty co máš.

Provedu Mel.

Tak dobře a pojďme na jídlo.

Vešly jsme,uklonily se a já se podívala na Jamese. Usmál se na mě.

Sedly jsme si a já se hned pustila do jídla. Měli jsme rizoto a to jsem měla ráda.

Během jídla jsem měla znovu pocit že mě někdo sleduje. A nemýlila jsem se. Bohužel. Sledoval mě Lucas. Grrr jak já ho nenávidím říkala jsem si v hlavě,ale stále jsem cítila že ho mám trošinku ráda. A tenhle cit mě vadil. Nešel zahnat. Nesnášela jsem ho. Jeho a ten cit co jsem k němu cítila.

Pak jsem na sobě ucítila další pohled. Tentokrát Jamese. Starostlivě se na mě podíval. Jen jsem zakroutila hlavou že to nic. Zvedla jsem se a zamířila jsem k jedné sedačce co jsem jednou potkala když jsem se procházela po hradě.

Sedla jsem si a jen tak seděla.

Děje se něco Lily?

Ne mělo by Jamesi?

No jen že na té večeři jsi vypadala smutně,naštvaně a roztěkaně.

To nic jen se bojím zítřku.

A proč prosím tě?

Přijede moje rodina a víš jak jsem ti říkala že táta je jedinej kdo mě má rád?

Aha takže ty se bojíš toho že ti nějak uškodí?

Trochu jo.

Neboj se naklonil se ke mně a políbil mě. Začali jsme se líbat. Měla jsem ruce kolem jeho krku a on své kolem mého pasu. Bylo to kouzelné a magické jako poprvé. Připadalo mi jako by do sebe naše rty zapadaly.
***
Kate,Charlie,Mandy potřebuju na zitra ty nejlepší šaty co v šatníku mám.

Jistě Lily. Zítra ti je ukážeme teď jdi spát dobrou.

Dobrou zapadla jsem do postele a spala jsem dřív než bys řekl magie.
***
Holky tohle je mistrovské dílo jak se vám to podařilo?(viz.obr.nahoře)

Ále to nic nebylo,ale pojď si to obléc po snídani přijedou vaše rodiny.

Oblékla jsem se a odešla na snídani. Dala jsem si chlebíčky.

Jedla jsem čtvrtý,když do jídelny vtrhla Olivia.

Dámy vaše rodiny za pár minut přijedou tak by jste se měly jít připravit na foyer,aby jste se mohly s rodinou uvítat.

Zvedla jsem se a s Lucy a Mel po boku jsme odešly na foyer paláce.

Zachvíli začali přijíždět limuzíny s našimi rodinami.

Pak jsem zahlédla tátovi vlasy a hned jsem za ním běžela.

Tatí křikla jsem a skočila mu do náruče.

Princezno moje tolik si mi chyběla.

Ty mně taky tatí.

Hmm nechápu jak tě mohli vybrat. Chováš se jak neandrtalec a též nechápu jak jsem něco takového mohla přivést na svět.

Vidím že jsem ti hrozně chyběla matko.

Panebože to je princ James rozzářila se Petůnie.

James k nám přišel a vrhl na mě zděšený pohled a nabídl mi rámě. Krásná Lily představíš mi svou rodinu?

Jistě tohle je můj táta (lidi jestli jsem tam někde psala jejich jména a teď píšu jiné tak se moc omlouvam) Tom,matka Grace a sestra Petůnie.

Rád vás poznávám. Musíte být na vaší dceru neskutečně pyšní že se sem dostala.

To jsme odpověděl táta.

Já vás tak ráda poznávám princi zvolala Petůnie,odstrčila mě a zavěsila se na mně nabízené ramě. Začala do na něj mluvit a on vypadal ztraceně.

Mamka se na Petůnii pyšně dívala,zatím co taťka jen nevěřícně kroutil hlavou.

No měli by jste se jít podívat do vaších komnat komorné Lady Lily vám je ukáží. Jo a slečno Evansová podíval se na Petůnii máte pokoj s Lily.
Nashledanou. Ahoj Lily

Ahoj Jamesi.

Nashle.

Tak pojďme. Rozešli jsme se směrem k mé komnatě. Když jsme vešli do ní odvedly Mandy a Charlie tátu s mámou k nim do komnaty.

Co si o sobě jako myslíš Lilyano? Naštvala se Petůnie.

Co tím myslíš?

Jak co tím myslím?! Svádíš MÉHO Jamese!

Promiň,ale tvůj není ani omylem! Nebylas ani v selekci a my všechny co jsme zbyly už jsme elita!

Ehh.......nenávidím tě zvedla vázu co byla vedle ní a hodila ji po mně.

Uhla jsem a váza se rozbila o zeď. Nato se otevřeli dveře a v nich stál James.

Co se tu děje?

Nic mělo by? Zamrkala na něj Petůnie.

Tak proč jsou na zemi střepy?

Eh......no já jsem byla tak šťastná že můžu být tady s tím nejúžasnějším princem na zemi a tak jsem popadla to co mi přišlo pod ruku a praštila a tím.

Aha....jistě,ale k věci. Lily nechceš se jít ještě před obědem projít?

Ráda Jamesi.

Proč jdeš s ní a ne semnou?

Protože ona je v selekci-teď už elitě.

Právě proto by jsi měl jít semnou. S ní můžeš jít jindy ikdyž nechápu proč ne s někým lepším lepila se na něj.

Slečno Evansová do toho s kým jdu nebo nejdu na procházku vám nic není. Lily půjdeme?

Kývla jsem a s jeho rukou kolem mého pasu jsme odešli.

Lily co se tam dělo?

Nic vážně Petůnie ti říkala pravdu.

Pozvedl obočí. Lily přestaň lhát.

Ale já nelžu usmála jsem se.

Ne vůbec jak se furt ohlížíš a skenuješ okolí pohledem.

Cože ne to ne zasmála jsem se nejistě.

Ale jo vážně.

Nene.

Tak co je zamnou?

Váza z roku 1243. Dělalo na ni přes 60 keramiků a zdobilo ji přes 100 malířů. Pochází z Japonska.

Ohromeně a vítězoslavně se na mě díval.

Vidíš?

Když já mám takový nepříjemný pocit že nás někdo sleduje.

Hned mě políbil. Začali jsme se líbat.

Lepší?

Lepší.

Tak máme tu další kapitolu a snad se líbí.


Pobertovská Selekce 🌸DOKONČENO🌸Kde žijí příběhy. Začni objevovat