☆ Together Forever My Dear Love ☆

15. kapitola

Adrien

Probudil jsem se první a tak jsem měl možnost pozorovat Mari ve spánku. Je tak roztomilá a krásná když spí! Nevím proč, ale zda se mi, že čím déle jsme spolu, tím ji mám radši. Není to divné? To je vlastně jedno, protože i kdyby to divné bylo, nemůžu to nějak změnit. Když už na ni zírám přes pět minut, napadne mě, že bych mohl udělat snídani. Sejdu dolů do kuchyně, kde už je Mariina mamka. ,, Dobré ráno.'' ,, I tobě Adriene.'' Řekne a usměje se. ,, Mám vám s něčím pomoct?'' ,, Mohl bys prosím nakrájet jahody?'' ,, Jistě.'' ,, Díky. Nůž je v horním šuplíku nalevo.'' Dojdu si pro nůž, podám si podložku na krájení a začnu. Když to mám hotové, zeptám se ,, Kam to mám dát?'' ,, Do těch misek.'' Dám to tam a paní Chengová tam přidá čokoládovou zmrzku. ,, Můžu ještě s něčím pomoct?'' ,, No, jestli chceš, tak to můžeš ozdobit.''
,, Dobře.'' Vytáhnu toping, sypání a oplatky. Za chvíli je hotovo a dám poháry na stůl. ,, Adriene?'' ,, Ano?'' ,, Vzbuď prosím Marinette.'' ,, Jistě.'' Vyběhnu schody do pokoje a vylezu na postel. ,, Vstávat beruško! Kocourek a mamka udělali snídani!'' ,, Jo, jo. Vždyť už jsem vzhůru!'' Když otevře oči, usměju se na ni a ona mi úsměv oplatí. Díváme se na sebe už dobré tři minuty a v tom nás vytrhne hlas její mamky ,, Děti! Co bude s tou snídaní?'' ,, Jó, už jdeme!'' Zavolali jsme jednohlasně. Pak jsme sešli do kuchyně a sedli ke stolu. ,, Hmmm, výborný!'' Řekne Mari s pusou plnou zmrzliny. Upřímně se divím, jak si jí tam narve tolik! Mně už by dávno umrzla pusa. Když sníme poslední kusy zmrzky, jdeme se nahoru převléknout do normálního oblečení. Měl jsem v plánu vynahradit si včerejšek. I když musím uznat, že Mari tancuje skvěle. Taky že jsme na základce tancovali spolu. ,, Včera jsi tancovala skvěle!'' ,, Díky. Ale na tebe nemám.'' ,, Nepodceňuj se! Jsi vážně talent!'' Když jsem to dořekl, začervenala se. ,, Co takhle si zajít do parku?'' ,, Klidně, aspoň si vynahradíme včerejšek.''
,, Tak půjdem?'' ,, Jo.'' Vzali jsme si peníze a vyšli. V parku jsme si koupili tříšť a sedli jsme si na lavičku. ,, Adrienku!'' Né, prosím, řekněte že to není pravda! Osude, proč si tak krutý?! ,, Adrienku, já nevěděla že tě tu potkám.'' ,, To já taky Chloé.'' Ta nafrněná nána utíkala k nám. ,, Ahh, už zase s ní?! Adrienku, já jsem lepší! Vždyť se na ni podívej! Kdyby jí tvůj otec nedal ty šaty, tak nemá nic na sebe!'' ,, Nech ji být!'' Řekl jsem rozčileně a majetnicky si Mari přitáhl k sobě a obejmul jsem ji. Chloé se na nás rozčileně a zároveň vyděšeně podívala. Vychutnával jsem si ten pohled.
,, Adrienku, co to děláš?!'' ,, Co je? To nemůžu obejmout svoji nejlepší kámošku?!'' ,, Ale co já?!'' ,, Na Mari mi záleží a nedovolím ti, aby jsi jí ubližovala! Smiř se s tím! Mari je jediná holka, na které mi opravdu záleží! A udělám pro ni všechno, rozumíš?! VŠECHNO! A je mi jedno, jestli mě nějak ponížíš, hlavně když budu vědět, že jí nic nehrozí a že jí nic neuděláš! A varuju tě Chloé, jestli jí jen skřivíš jediný její černý vlásek, tak uvidíš! Tak už ji nech být Chloé!'' ,, Ale, ale, ale, ale, ale, ale, ale, ale, ale, ale!'' ,, Máš smůlu Chloé!'' Pak Chloé odešla a to dost nasupeně. ,, Adriene díky díky díky! Nevím, co bych bez tebe dělala! Tohle ti nikdy nezapomenu!'' Vyhrkla na mě Mari a začala plakat. Obejmul jsem ji ještě silněji a ona mě taky obejmula. ,, Šššš, Mari, všechno bude dobré. Přísahám.'' ,, Díky, moc to pro mě znamená!'' ,, Pro tebe všechno beruško. A teď už neplakej, ano? Když se směješ, tak ti to sluší víc.'' Řekl jsem a usmál se na ni. Ona se taky usmála a ještě víc mě zmáčkla. Stáli jsme tam takhle asi deset minut, dokud jsem nenavrhl
,, Nezajdem na pizzu?'' ,, Jasně!'' ,, A pak do kina na Velkou Čínskou zeď.'' ,, Beru.'' Tak jsme vyrazili směrem k nejlepší pizzerii v Paříži, která je čistě náhodou pocestě do kina. Když jsme došli, sedli jsme si ke stolu pro dva a za pár minut došel číšník. ,, Mohu nabídnout něco k pití?'' ,, Dáme si 2x Sprite.''
,, Dobrá, hned to bude.'' Před tím, než odešel, nám dal jídelní lístek. ,, Dnes jde vše na mě, tak nemusíš šetřit.'' Ušklíbl jsem se a Mari se jen zasmála. Zachvíli nám donesl pití a mi si objednali jídlo. ,, 2x šunkovou.'' ,, Dobře, bude asi za dvacet minut.'' Než donesli pizzy měli jsme dost času na vykládání. ,, Mám takový dojem, že z Chloé už strach mít nemusíme. Aspoň na pár dní.''
,, Jo, a to všechno jen díky tobě! Bez tebe bych byla ztracená!'' Místo odpovědi jsem se jen usmál a zahleděl se do těch modrých očí. Ona se usmála taky a hleděla na mě. Z tohoto kouzelného okamžiku nás vyrušil číšník. ,, Tady to je. Dobrou chuť.'' ,, Díky.'' Řekneme jednohlasně a pustíme se do jídla. Potom si dáme horké maliny se zmrzlinou a po jídle a platbě jsme vyrazili ke kinu. Film byl celkem dobrý, ale Mari byla vyděšená a tak se ke mně namačkla a já jí dal ruku kolem ramen. Po filmu jsme šli k Mari. Udělali jsme si úkoly a pak se převlékli do pyžam. Sedli jsme si na postel a Mari mě poprosí ,, Zapleteš mi copy?'' ,, Jasně.'' A tak začnu. Je to příjemné a tak mě to i celkem baví. Když skončím, je už pozdě a jdeme spát. Lehneme si jako obvykle. Nabok stejným směrem a já ji obejmu kolem pasu. Zachvíli už spíme sladkým spánkem. Byl to super den!