28. kapitola ( prosinec ) 2. část

125 4 7
                                    

Adrien

Když jsme byli hotoví, vyšli jsme. Mari to moc slušelo a já jsem taky nevypadal špatně. Ale oblek je oblek. Když jsme došli na místo konání, vstoupili jsme do velkého sálu. Paní učitelka nás přivítala a poslala za ostatními dozadu. Když to začalo, tančili jsme připravené tance. Byli jsme fakt dobrý! Potom jsme měli volno a tak jsme se já, Mari, Nino a Alya odebrali k baru. Nino objednal 4x horkou čokoládu a než to donesli, povídali jsme si. Mari si pak musela odskočit a tak jsem si povídal jen s Alyou a Ninem. Jenže Mari se dlouho nevracela a já dostal strach. Zamířil jsem směrem k toaletám, a když se dostanu blíž, uslyším Redhedku. ,, Neškubej sebou, bude to horší. Nemáš navybranou. Buďto se mnou budeš chodit a na Adriena zapomeneš, nebo tě zmlátím! Tak co?!'' ,, Prosím! Nech mě!'' Žadonila... MARI?! Tak tohle jsi přehnal kámo! To jsi pořádně přehnal! No počkej! Vtrhnu do uličky a vyrazím rázným krokem směrem k nim. Z očí mi srší blesky a propaluju tu rajčatovou hlavu pohledem. ,, Nech ji být rajčatová hlavo! Nevidíš, že se jí to nelíbí?!'' ,, Vidím, ale to je její problém! Neměla se s tebou nikdy bavit! A teď, jestli mě omluvíš, jí jdu vrazit za její neposlušnost!'' ,, Tak to v žádném případě!'' ,, Ale no tak, modelko, snad sis nemyslel, že o tebe kdy stála!'' ,, Eh, tak to nevím Redhedko, mně se zdá, že spíš nestojí o tebe!'' Řekl jsem dost pobaveně a došel k němu blíž. Odstrčil jsem ho od Mari a tím ji vysvobodil z jeho sevření. Už jsem chtěl odejít, ale Redhedka se prostě musel ozvat. ,, A jak to můžeš vědět?!'' Tohle mě vykolejilo. Podíval jsem se na Mari a ta jen kývla. ,, Protože už je dávno moje!'' ,, Ha! To sotva! Vždyť se ani nedržíte za ruce!'' ,, Chceš důkaz? Máš ho mít.'' Naklonil jsem se k Mari a políbil ji. Ona se přidala a když jsme skončili, Redhedka se na nás díval jak vyvoraná myš. ,, Stačí ti to?'' Už jsme byli na odchodu, ale pak Nath udělal svou největší chybu. Rozběhl se a vší silou narazil do Marinette! Tak tohle si dělat neměl! Mari spadla doprostřed sálu a dost si natloukla. Začaly jí téct slzy a já se rozběhl za ní. Ale v tu chvíli se na mě řítil Nath. ,, Nech ji ty neschopná modelko!'' Tak tohle neměl říkat. Chytl jsem ho a hodil na Soi-nágu ( pardon, nevím, jak se to přesně píše ). ,, Tak neschopná, jo?!'' Dál už jsem si ho nevšímal a doběhl jsem k Mari. Tu jsem zvedl a postavil. Všichni se na to dívali jak na horor v kině. ,, Děkuju.'' Zašeptala Mari a pak mě políbila. Já se přidal a nevšímal si pohledů, které na nás směřovaly. Když jsme skončili, všichni začali tleskat. What?! No, teď to nebudu řešit. Doběhli za námi Alya a Nino. Gratulovali nám a když se Alya dozvěděla, jak dlouho jsme spolu, malém nás zabila za to, že jsme jí to řekli až teď. No, po plese jsme s Mari šli domů. Respektive k ní. Vylezli jsme na balkón a sedli si na zábradlí. Povídali si a já měl upřímnou radost z toho, že už nemusím nic skrývat. Když zapadlo slunce, šli jsme spát. Byl to krásný den. A Redhedka si ho bude pamatovat taky. Ale úplně jinak. Se špatným koncem. Sorry Nathe!

☆ Together Forever My Dear Love ☆Kde žijí příběhy. Začni objevovat