Druhý den

208 7 0
                                    

Po snídani jsme šli před jídelnu, protože vedoucí vysvětlovali kde jsou jaké hodiny. ,,Tady v hale bude výtvarka, tady před toaletami je sraz na taneční" ukázal směrem k toaletám ,,Tam dole bude fotografický" dál už jsem moc neposlouchala, jelikož jsem šla do dolní části tábora. Zaslechla jsem jenže:,,A sportovní tábor jde dnes do bazénu" víc jsem neslyšela. Mezitím jsem došla na místo srazu, potom přišel instruktor Počkat.. Co? ten instruktor je Mike! Ehm...ok no. Hodina proběhla v klidu. Abychom měli nějaké dobré místo kde fotit, šli jsme k potoku, u kterého byl z obou stran les. Měla jsem menší problémy se zaostřením, takže mi musel Mike pomoct. Nafotila jsem několik docela dobrých fotek, takže se dá říct, že jsem byla spokojená. Po konci hodiny jsem se měla sejít s Beth, takže jsem ji za chvilku uviděla jak na mě mává. Rychlým krokem jsem sešla pár kamenů a byla u Beth. Následovně jsme zamířily k našemu oddílu.

,,Takže teď se bude hrát tábora hra" řekla Sabča. Abych řekla pravdu, moc nadšena jsem nebyla. ,,Šla jsem přece na tenhle tábor kvůli fotografování, ne? I když.. Tohle k táborů asi patří" řekla jsem si pro sebe.

Ta hra šla docela dobře.. Nebyla to zas taková hrůza jak jsem myslela, takže překvapena jsem byla dost. Každopádně jsem stejně musela myslet jen na Mika. Asi jsem si pomalu začínala uvědomovat, že k němu něco cítím.. ,,To nemůže být pravda! Prostě ne! Jak mi ten kluk mohl tak moc zamotat hlavu?!" začala jsem řvát přes celý tábor.. Neuvědomila jsem si, že tu jsou kolem mě lidi, ani to, že to to vlastně řvu. ,,Ahoj.."-jedno slovo, ale málem jsem z něho dostala infarkt. Celou tu dobu zamnou stál Mike.. Tohle je vážně noční můra! Co mu mám na mojí tupost ted říct?,,A-ahoj.. Já už fakt musím, Beth na mě určitě už čeká v chatce, takže čau, někdy jindy" ano.. tohle jsem právě řekla.. Myslím, že se můžu jít zahrabat.. Měla jsem příležitost s ním mluvit, ale místo toho jsem jen zbaběle od něho utekla.. Někdy vážně nevím co a proč to dělám a tohle je právě ten případ. Každopádně jsem šla do chatky, kde jsem celý zbytek noci přemýšlela jen nad tím, jak to se mnou a Mikem je.. Má mě rád? Mám já ráda jeho? Budeme někdy spolu? Co když mě podvede? Co když už holku má? Nad tady tím a mnohem dalším jsem musela přemýšlet. Ale samozřejmě i nad tím, jak nádherná by byla naše budoucnost.

Usla jsem až kolem 3:00. Ale to přemýšlení stálo za to.. Věděla jsem ale, že zítra za Mikem půjdu a budu se snažit aspoň trochu navázat kontakt.. Nemůžu se dočkat!

14 Dní Na TábořeKde žijí příběhy. Začni objevovat