Blue Shadow

Nervy 2/2

Tak. No. Co napsat... Daf fi hráfek? No, i když v téhle části to nebude až tak hrozné. Snad. Zatim žiju červíci, zakže bude pokračko.
***************************
20.11.
Uběhli tři měsíce od zpřátelení
Annie  a Melissi

Pohled Mel:
Po škole jsem se s Annie musela rozloučit. Máma mi napsala že mam jít hned domů. Bez Ann prej rodinná porada.
Cestou jsem přemýšlela o tom jak se vše za tu dobu změnilo. Už žádná šikana, teda až na Raye. Ale to je v pohodě.

Dorazila jsem před dům.
Zasunula ( klíč vy čuňataXDXD) klíč do zámku. Zamrazilo mě.
Zatřásla jsem hlavou. Nic to není. Vešla jsem domů a přiběhla za mnou naše fenka Lizie a v patách měla mou mladší sestru Molly.
Lizie se ke (lol opravilo mě to na seke místo se ke XD)
mně přihnala, ale kus předemnou se prudce zastavila. Koukla se na mě, zavětřila a zakňučela. Stáhla uši i ocas a utekla.
Aha? Co se děje? No nic.
Dřepla jsem si a natáhla jsem ruce ke své sedmileté sestře. Ta se s úsměvem přihnala a objala mně. Sice se nervózně vrtěla, ale já to ignorovala.
Pustila jsem ji a šla za rodičema do kuchyně. Máma vařila a táta seděl u stolu a pracoval. Zase mě zamrazilo.
"Ahoj mamko. Ahoj taťko. "
Pozdravila jsem.
"Ahoj zlatíčko."  odpověděli oba současně. "Jdi si udělat úkoly. Pak zavoláme."
Odešla jsem.

O tři hodiny plné nudy později:

"Večeře!!
Anoo!!!"
Seběhla jsem dolů a ovládl mně podivný pocit. Brněli mě konečky prstů. Nešlo se toho zbavit a tak jsem to ignorovala. Sedli jsme si a mamka začala nandavat jídlo. Voněla celá kuchyň.
Maminčiny nudle s krevetama, co připravoval táta.... Nezapomenutelné nudle na tradyční způsob máminy rodiny, a restované krevety se šťávou z tátovy strany.... Hmm...

Ale to brnění.... To mně znepokojuje....
Sedli jsme si ke stolu a pustili se do jídla. Všimla jsem si pohledů co si vyměňovali rodiče. Tušila jsem podraz, ale nevytušila jsem svou reakci na něj.
Když jsme dojedli. Máma n řekla ať sedíme:

Máma: ,,Musíme vám něco velmi důležitého říct..."

Táta: ,,Myslíme že váš to nadchne!"

Sestra:,, je to poník??!!??""

Máma:,,ehehee né. Zkus to znova!"

Ten divný pocit sílil... Brnění postupovalo do celého těla..

Sestra:,, tak kůň!!!!"

Táta:"né, ale jsi blízko.."
Usmál se na mámu.

Sestra:,, já nechci velblouda!!!"
Rozječela se!

Já: ,,co když dostanem žirafu? Nebu tukana??"

Něco mi říkalo, že mi ta zpráva změní život..

Máma:,,né. Stěhujem se..

ICHundSCHWESTER:,, CO!!?? Nééee!!
(Ano, musela jsem se pochlubit svou úžasnou němčinou, ikdyž neumim ani česky XD)

Táta: ,,ale no tak! Holky! Ty jsi Mel furt žadonila, že chceš domů, a ty Molly pojedeš, protože musíš poznat svou kulturu a kořeny!"

Tátův hlas zněl přísně. Ale Molly je velmi tvrdohlavé děvče.
Začali se hádat. Molly odmítla jet, protože tu má přátele. Táta zas keci o tom že on je hlava rodiny, a že jí není osmnáct, a že žije pod jeho střechou, a proto ho bude poslouchat. Máma se je snažila uklidnit. A já vzdorova hlasu, který říkal: ,,Berou ti tvou jedinou kamarádku. Ignorujou tě. Jsou pro tvůj vzlet jen překážkou... V životě je důležité zbavovat se překážek. Do toho!!!!!"

(Just do it!! XD)

"Tátova sbírka mečů..."
Problesklo mi hlavou...
Popadla jsem ten, co byl nejblíž. Rozmáchla se a jedinou ranou jsem otci setla hlavu.

Další rozmáchnutí...
Meč se zasekl vpůlce těla...
Krev prýštila z jejich těl, a měnila lidckou večeři na večeři pro upíry. Sestra zděšeně křičela a utekla do pokoje.

,,meče jsou nuda" řekla jsem si.
Došla jsem do kuchyně.
Ahle tyčový mixer...
Vyšla jsem nahoru do pokoje své milované sestry. Rozrazila jsem dveře a rozhlídla se.
(Neboj se jenom dva prstíky si ohřeju a hned ti tam vrazim svůj.... Tedá a hned zas odejduXDXDXD)
,,Tak my si hrajem na schovávanou?"
(Ne twl. My si hrajem na retardy. Tpc co jsem to za tvora zabte mně)
Jelikož znám sestru moc dobře, věděla jsem, kde hledat.
,,Mam tě!!" Otevřela jsem skříň a tam se ona choulila.
Zapla jsem mixer a vrazila jí ho do břicha. Rozmixovala jsem snad vše. Nedbala jsem jejího křiku.
Po chvíli zavládlo ticho, které po chvíly narušily sirény.
Vyběhla jsem zkrz zadní dvorek ven na ulici. Směr Ann.

*******************************
Sice vím že tyhle keci nikdo nečte, ale chtěla bych se omluvit za neaktivitu. Jebnul mi mobil a byla jsem furt přihlášená, takže jsem se nemohla přihlásit jinde.
Překvapily mě přečtení, hlasování i další věci.
Twl někdo čte tenhle shit. Dik. Nikdy jsem nečekala že to dojde sem moc vás miluju červíci!!
🌹♥♥♥♥♥♥♥♥😁😄😍😘❤❤💙💙❤❤💙💙💚💛💜💜💛💚💓💕💖💗💝💞💟