Nervy 1/2

8 3 5
                                    

Příhodný název. Teď se dozvíte význam hrášku. Tahle kapitola je trochu drastická, takže se omlouvám za nevolnost a gramatiku.
Mám muč práce. Ach jo.
Zabít učitele! Tak já vás nebudu zdržovat.
Přeju zábavu😊😊
Věnováno Lady Červíčkové
**************************
20.11
Uběhli tři měsíce od zpřátelení Annie a Melissi.

Pohled Ann:
Dnes byla Mel až moc rozívená. No i když za to můžu já. Aaawww tu čokoládu co jsme šlohly
Rayovi bych si dala znova. No nic. Po škole jsme se dnes vidět nemohly. Škoda. Musela něco, kvůli rodičům. Jsou celkem fajn. Dorazila jsem domů a odcupitala potichu do pokoje. Nechtěla jsem, aby mně táta viděl. Bolí mně to do teď...
Vešla jsem do pokoje. Zahodila tašku a praštila s sebou do postele.
Chvíli jsem tam jen tak ležela, ale pak jsem vstala a šla dělat úkoly.

Čas uběhl celkem rychle.
"Večeře!!"
Lekla jsem se. Eh. Máma má dost vysoký hlas, takže když zavolá s tónem o oktávu níž...zní to jako šmoulí terminátor. Fakt!!!!
Seběhla jsem dolů do kuchyně. Sedla jsem si ke stolu a v ten moment jsem pocítila něco divného. Nechala jsem to plavat.
U stolu jsem byla já, táta a
bratr. Mama položila na stůl hrnec. A tady začíná tradice. Než dostaneš jídlo, řekneš "rodině,, něco nového.

Táta: " Eh ženská! Nemůžeš jsem jednou dát to jídlo? Grrr. No... Dostal jsem padáka.... A dej sem už to jídlo!!!"

Aha... Ještě že mám bráchu. Ale ten jeho výraz se mi nelíbí...

Máma:" Tak Russle. Co ty?"

Ježiš hrachovka... Fuj..

(Ha hrášek!! Všichni co maj rádi hrachovku tak ať čtou dál 😈😈😈😈😈😈😈😈😈😈😈)

Russel: "Eh.... No.... Já..."

smutně se namě podíval... Sakra... Něco je špatně a já nevím co... Začalo mě slabě bodat ve spáncích a mrazilo mě... Mam špatnej neidentifikovatelnej
(Já to napsala!!!!!!) pocit.

Russel: "Já... Se budu muset odstěhovat. Policie má na mě zatikač."

Máma: "Oh tak to je pěkné Russle...
A co ty Ann?"

Ann: co mám říct??? Eh něco... Mozku funguj... Spolupracuj se mnou!!

"Já jsem viděla naší matikářku ve spodnim..."

Táta: "Fuj!! Nekaž jídlo!!  A co ty lásko?"

Máma: "Já budu maminka! "

Bolest ve spáncích zesílila a něco našeptávalo ať to vyřešim....a je jedno jak.

Táta: "Vždyť jsem použil kondom!!??!!"

Máma: " Ne s tebou hlupáčku... Ale s panem Nyrasem....

(Fakt nevim .... Nedokážu vymyslet příjmení, takže zabijem  Jackova malého brášku a sestřičku 😂😂😂😂😂😂😂😂😂😂😈😈😈😈😈😈😈)

Bolest neustupovala. Najednou se zablesklo...
Nevnímala jsem...

Táta:" Uff! Už jsem myslel...
Russle? Máš to?"

Russel:"To tě zajímá!!?? Máma je v tom s cizím chlapem a ty se staráš jen o drogy?!?! Tvuj syn má za nejkámoše syna mafiovího bosse, je na něj zatikač a nic?!?! A zneužíváš mladší dceru o které nic nevíš!!! Co jsi to do prdele za čůráka!!! "

Táta:" Co si to dovoluješ ty bastarde!!!? Já vás vyšukal, já vás živim a taky si s váma budu dělat co chci!!!"

Bolest byla nesnesitená a něco mi řeklo bratrova zbraň...

Popadla jsem ji a jedna rána prostřelila tátovu ruku, která se už chystala udeřit bratra. Další výstřel... Dutina břišní... Krvavé Niagarské vodopády, ale něco mi říkalo ať skončím vše...

Nůž... Již nebyl na stole, ale byl skrz na skrz v bratrově hrdle. Nevim jesti se udusil nebo utopil krví.

Má matka se na to vše jen nevěřícně dívala. Než začala vřískat, vrhla jsem se po ní.
Chitila jsem ji za její dlouhé vlasy a rozmlátila (nevim jak jinak to napsat) jsem jí obličej o zeď.

Stále žila... Křičela bolestí. Večeře... Uslyšela jsem v hlavě.
Ponořila jsem maminčin zakrvácený obličej
do stále vařicí hrachové polévky. Chvíli se snažila dostat hlavu z hrnce, ale...
Vyhrála jsem.

Pustila jsem mámu.
Stála jsem opodál a dívala se na tu spoušť.
Sirény. Pryč. Teď!
Vyběhla jsem zadním vchodem na zahradu a ulicí k Mel....

***************************
Tak. První půlka je za námi a druhá před námi.
Hm.. Mam hlad. Dáte si se mnou hrášek?
Mwmwmahahahahahahaha!!!!!!
Nebo ledvinky?

Blue ShadowKde žijí příběhy. Začni objevovat