Žiju

27 4 2
                                    

Ahoj. Jsem zpět. Ano žiju. Vím, že jsem nepsala strašné dlouho, ale za tu dobu se u mě vystřídalo tolik pocitů, že jsem neměla sílu to sem vše napsat. Ale jednou už jsem si  blog založila tak taky podle toho musím něco dělat. Takže vám samozřejmě postupně napíšu. Většinu pocitů pořád cítím a vím, že ještě dlouho cítit budu. Tak já myslím, že jako prolog by to stačilo a můžu už začít...

Kde začít?

Tak třeba tou hodně podstatnou věcí. Jsem gymnazistka. Ano dostala jsem se. Jsem strašně ráda fakt strašné moc dostala jsem se z 4.místa pod čarou. A moje kamarádka že třídy - teď nevím jestli jsem tady o ní už psala tak jí dám prostě jiné jméno no :D - Mařenka (tak jí říkám někdy doopravdy ale to není podstatný...ale nejmenuje se tak :D někdy i Mařka :D.) Tak ta se tam se mnou dostala taky a dokonce ze 14. místa pod čarou. :) Jsem hrozně ráda, že tam jdu s ní, protože sama bych to nezvládla😅 Tak ale má to taky tu špatnou stránku... opustím svojí milovanou třídu :( Je to nejlepší třída, kterou jsem mohla mít a teď jí opustím :( Budu za nima chodit co nejčastěji budu moct!
Dneska nám přišli do mailu jména lidí ve třídě  (mělo to jiný účel, ale já nevím jakéj:D). No a samozřejmě co nezjistím chodí tam se mnou dvě holky se kterýma jsme s Mářou chodily na doučování a to jedný jsme říkaly lasice takže až o ní tady budu mluvit tak pod jménem lasice jo? :D Ani nevíme proč, prostě jednu z nás napadlo že jí budeme říkat lasice. Ta druhá je její kamarádka. A jedna hrozně divná věc je, že v týdnu třídě mají holky zvláštní jména.

Tak já bych dala další téma... škola v přírodě.

Moje poslední škola v přírodě s nima. Byla úžasná. Ale já? No samozřejmě tady  paní blogerka nemohla být prosté v klidu a užívat si poslední chvilky, ale ona se prostě musí zamilovat. Jo přesně tak. Super. Byla tam o rok starší třída. Taky tam byly diskotéky a já s ním tančila 3× ploužák. Tančí nejlíp že všech. Hladí vás po zádech položí si hlavu na vaše rameno a je to tak nepopsatelne příjemný. Bohužel...je to debil... Celou svp jsem byla nešťastná že je to poslední s nima, dokonce jsem se i rozbrecela. Bohužel to nebylo jen kvůli gymplu, ale i kvůli němu... ani jednou se mnou nepromluvil. Hned jak jsem přijela že svp, šla jsem mu napsat slohovku. Jakože ve stylu že se omlouvám že jsem mu brečela na rameno a že se omlouvám že jsem mu JÁ nic neřekla. On mi odepsal že se se mnou bavit chtěl ale viděl že jsem smutna tak mě prej nechal vklidu... no jasně. To určitě. Byl na mě strašně hodnej a dokonce mě i pozval někdy do kina nebo ven a nebo k němu domu do bazénu. Ale když jsem navrhla že půjdeme já, Mařka, její kluk a on tak řekl že jo ale když jsem se měli sejít na zastavce tak jsem tam všichni už byli a jedinej on tam nebyl... po chvilce přišla zpráva ze je nemocnej a že nedorazi. Super. Já vím že za to nemohl, ale taky to mohl napsat dřív a já tam nemusela dělat křena. Když jsme se potkali na chodbě ve škole, pozdravila jsem ho JÁ. Pak jsme se potkávali každý den a nic... čekala jsem že mi řekne aspoň pitomý "ahoj" nebo něco, ale ne...ignorovat mě bude lepší víte co... ach jo. Zase ta blbá nálada, ale aspoň jsem si vylila srdíčko :). No...kde pokračovat. Tady. Dala jsem mu druhou šanci a zeptala se ho (samozřejmě přes zpravy) jestli by nešel se mnou na odpoledku. Řekl ANO. Ale že se musí domluvit s klukama a že mi ve škole řekne jestli jde nebo ne. Bála jsem se nejvíc toho že mi neřekne nic. No a co se stalo? Nic mi neřekl a šel s jeho kámošem. Pak mě aspoň teda pozdravil. Večer jsem mu psala a omlouvat jsem se musela já protože jsem o něm řekla že to je debil...ani nevím kde se to dozvěděl a to by ne fakt zajímalo. Sice se mi taky omluvil, ale fakt hnusně.

"Tak já se ti teda omlouvám no"

To si teda pomohl. Po dvou dnech jsem se mu znova omluvila aby jsme si zase začali psát ale už to nebylo jako před tím.   Tak jsem to prostě musela překousnout. Bavila jsem se o něm i s Vercinym bráchou kterej je jeho nejlepší kámoš  (budeme mu říkat Petr) a on říkal že v tomhle je fakt vůl a že udělal velkou chybu. To bylo roztomily jak mě podpořil:). No a teď už ho prostě neřeším a mám hned čistější život:)) :D

Tohle bylo velké téma no. Potom jsem jenom brečela na konci roku (měli jsme vysvědčení o týden dřív než všichni ostatni).

Teď právě jsem na ostrově Sardinie s Viky, Verčou a Petrem. Je to tady úplně úžasný!! Doporucuju zajet na Sardinii je tu nádherné moře, krásně tyrkysové a průhledné. Skvělé jídlo a prostě boží. :)

Tak tohle byla asi moje nejdelší kapitola jakou jsem kdy napsala! Jako dost dobrý.   Přes 800 slov!  Tak doufám že se vám dnešní kapitola líbila, mějte se krásně a užívejte prázdniny! :)

CzechBrunette xxx

Blog - CzechBrunetteKde žijí příběhy. Začni objevovat