Na škole v přírodě

4. První noc

,,Tak pojďte," řekla učitelka, ,,takže zaprvé, budete se tady chovat slušně jsme v přírodě, tady se nedělají kraviny. Jasný Mates?" zeptala se Matěje.
,,Proč zase já?" zeptal se Matěj a my se začali smát.
,,No víme čeho všeho si schopen. Dále, večerka je v 10:00 hodin," někteří začali mručet na náznak nesouhlasu, ,,když se vám to nelíbí, tak se vemte a běžte domů. Každý den bude nějaká společná aktivita a zbytek dne si můžete dělat co chcete. Nesmí se opouštět tento areál," řekla učitelka a ukázala na mapu. ,,To je prozatím vše, dneska už máte volno, ale zítra bude budíček v 7:00, tak buďte připraveni," mrkla na nás a odešla. Většina lidí nevěděli co mají dělat a tak šli zpět do svých chatek. Všimla jsem si že mají v hlavní budově neboli na ,, základně,, pár kytar. Tak jsem se šla zeptat jestli by mi jednu nepůjčili. Nejdřív mi ji nechtěli půjčit, ale nakonec mi ji půjčili. Zašla jsem si do chatky pro svůj deník, kde jsem měla svoje texty písniček. Vojta ležel na posteli a rukou tvrdě mlátil do zdi.
,,Co děláš?" zeptala jsem se ho.
,,Mlátím pěstí do zdi, nevidíš?" řekl tím svým hnusný tónem.
Jenom jsem zakoulela očima a chystala se odejít, když mi Vojta řekl:
,,Není tady signál."
,,Ou, tak to je smutné. Co budeš celou dobu dělat?" zeptala jsem se a dělala, že mě to zajímá.
,,Budu si s tebou povídat," řekl a usmál se na mě.
,,Aha, no to asi ne, že?" řekla jsem a vyšla z chatky, abych ho už nemusela poslouchat. Kousek od chatek byla řeka a u ní lavičky. Na jednu jsem si sedla a začala hrát na kytaru. Najednou jsem uslyšela nějaký dívčí hlas.
,,Ale já tě mám ráda," řekl někdo a podle hlasu bych typla, že to je Lydie, ale a kým by si tady Lydie povídala.
,,To je sice pěkné, ale já tebe ne. Doufám že jsme si to vyjasnili." řekl tentokrát klučičí hlas, který jsem ale nepoznala. Chvíli bylo ticho, a pak jsem si všimla jak někdo odchází. Asi ten kluk, ale přes stromy jsem neviděla kdo to byl. Později jsem uviděla jak jde Lýdie. Procházela kolem mě, ale naštěstí si mě nevšimla. Jenže já zase nemám takové štěstí. Rukou jsem omylem přejela přes struny kytary a tak na sebe upozornila. Lydie se otočila a všimla si mě.
,,Ahoj," řekla jsem a usmála se na ni.
,,Čau," řekla a posadila se vedle mě.
,,Nechtěla si něco probrat ohledně nějakého kluka?" zpetala jsem se a doufala že mě neseřve.
,,To už je jedno," řekla sklesle.
,,Proč? Co se stalo?" dělala jsem překvapenou i když jsem vlastně trošku byla.
,,Prostě se to nějak pokazilo," řekla a pokusila se usmát, ale moc jí to nešlo.
,,Aha, to je mi líto," řekla jsem smutně.
,,A co tady vlastně děláš? S kytarou?" zeptala se mě udiveně.
,,No...hraju," řekla jsem a usmála se.
,,Ty hraješ na kytaru?" zeptala se a vykulila oči.
,,Jo akorát jsem to nikomu neříkala."
,,Wow to je paráda," řekla nadšeně.
,,Jo to je," řekla jsem sklesle.
,,Tak já tě tu nechám," řekla a zvedla se k odchodu. Usmála jsem se na ni na náznak poděkování a pokračovala v hraní.

Bylo asi 7 hodin večer, když jsem se vrátila do chatky. Vojta pořád ležel na posteli a měl sluchátka v uších. Schovala jsem si deník a šla vrátit kytaru. Na jídlo jsem neměla chuť, a tam jsem využila chvilky, kdy byl Vojta na večeři a převlékla se do pyžamových tepláků a trička. Dala jsem si sluchátka do uší a jen tak ležela na posteli a poslouchala písničky. Tohle bude hrozná noc. Jak mám spát v jedné místnosti s klukem? Bylo asi 10 hodin večer a já stále nemohla spát. Asi zůstanu celou noc vzhůru. Nebudu riskovat, že by na mě Vojta udělal nějaký kanadský žertík. Celou noc jsem jenom poslouchala písničky a přitom jsem zavadila pohledem o Vojtu. Vypadá docela roztomile, když spí. Vlastně, cože? Co to melu za sračky? Odvrátila jsem od Vojty pohled a rozhodla se jít spát. Asi kolem třetí hodiny ráno jsem konečně usla.

Tenhle díl je trošku kradší, zacož se moc omlouvám.
Monnas5