Kapitola 18 - Metamorfóza

556 51 7
                                    

Když jsem otevřela oči, hned jsem je zase zavřela. Zaslepilo mě totiž prudké světlo nade mnou. Chvíli jsem mžourala očima až jsem si nakonec uvědomila, kde jsem. Nemocniční část paláce. Prudce jsem se posadila, protože jsem netušila, co se děje, ale zasténala jsem při tom bolestí. Celé tělo mě bolelo. Cítila jsem se strašně zvláštně. Najednou jsem slyšela zvuk otevírajících se dveří a z chodby dovnitř vešla zdravotní sestra. Hned jsem na ni začala sypat otázky.

''Co se to se mnou sakra stalo? Vůbec nic si nepamatuju. A proč se cítím tak divně?''

''Uklidněte se, slečno. Pamatujete si halloweenský večírek?''

''Ano, ten včera, že? Nemůžu si ale vybavit žádné podrobnosti...'', sestra se na mě chápavě podívala.

''Nebyl včera, slečno. Bylo to pět dní zpátky. Celou tuhle dobu jste byla v bezvědomí.''

Zarazila jsem se.

''Co se to se mnou teda děje?''

Sestra chvilku mlčela.

''No?'', naléhala jsem. Sestra si odkašlala.

''Dobře, řeknu vám to. Ale snažte se neleknout.''

''Poslouchám.''

''Na halloweenském večírku jste dostala schopnosti. Celých těch pět dní, které jste strávila v bezvědomí, probíhala vaše metamorfóza.''

''A...na co jsem se přeměnila? Co je to za schopnosti?''

''Jste siréna.''

Jakmile tohle sestra řekla, úplně jsem ztuhla. Siréna? To jsem jako ta hrozná mýtická bytost, která láká lodě námořníků a pak je svým zpěvem zabije? Já ale nechci být nic takového! Chci být normální holka...

''Slečno? Řekněte něco, není vám špatně?'' Začaly se mi hrnout slzy do očí a krk se mi stáhl. Měla jsem pocit, že nedokážu nic říct.

''Já nechci být monstrum, co zabíjí nevinné lidi! Co se sebou mám teď dělat? Co si o mně budou myslet ostatní? Tohle je nemožný, já...'', najednou mě přerušil příchod člověka, který by mi měl všechno objasnit.

''Kierro, no tak. Ztiš se trochu. Jsi první probuzená z metamorfózy. Ostatní dívky se teprve mění a nesmíš je vzbudit.''

Hned jsem poznala, kdo to je. Aleris. Naše učitelka mystiky. Jediná učitelka, které můžeme tykat.

''Aleris, prosím,'' začaly mi stékat slzy po tvářích, ''co se se mnou děje? Vždyť já nejsem žádná siréna, jsem to pořád já...'' 

Slzy už mi tekly proudem. Co si o mně pomyslí kamarádky? Gabriella? Rodina? Tyler?

Aleris si sedla vedle mě na lůžko.

''Ale Kierro, nejsi žádné monstrum, nemáš se čeho bát. Nejsi jediná dívka, která dostala schopnosti.''
Utřela mi slzu z tváře a popošla k závěsu, který visel vedle mé postele. Opatrně ho odtáhla a za ním ležela další dívka. Zatajila jsem dech. Allison.

''Allison...bude...taky siréna?'' Podívala jsem se na Aleris.

''To nevíme. Může být siréna, může být víla, nebo i čarodějnice. Uvidíme, až se probudí.''

Chvíli jsem mlčela.

''Kdo ještě dostal schopnosti?'' zeptala jsem se.

''Jen jedna další dívka.'' odpověděla Aleris. Přešla na druhou stranu mého lůžka a odhrnula závěs i tam. Opět jsem zatajila dech. Byla to Isabella.

The Future PrincessWhere stories live. Discover now