Kapitola 17 - Halloween

616 71 23
                                    

31. říjen už byl za dveřmi. Večírek byl už skoro připravený a všichni jsme se velmi těšili, my holky, královská rodina a dokonce i služebnictvo o večírku mluvilo. Už teď jsme vymýšleli naše kostýmy. Sophia chtěla jít za jednorožce, Emily chtěla jít za něco strašidelného, ale já jsem ještě nevěděla. Přemýšlela jsem nad nějakým zvířetem, možná bych mohla být nějaký mořský živočich. Mořské ryby jsou nádherně barevné a kostým jimi inspirovaný by určitě spoustu lidí zaujal. Taky jsem přemýšlela nad tím, za co půjdou princové. Večírek už bude brzo, takže se to brzo dozvím.

Byla jsem v Salonu s Emily a bavily jsme se o Halloweenu, o princích, o šatech, o jídle, o paláci, o cestování, o všem. Strašně jsme si padly do oka. Nemám ráda, když někdo říká, že nejlepší kamarádi jsou ti, které známe nejdéle, protože to očividně většinou neplatí. Sophia a já máme krásné přátelství a ona je pro mě jako sestra, zato Emma se od nás oddálila a asi jí to ani nemám za zlé. Skamarádila se s někým, s kým si rozumí víc než s námi, což beru, protože mně se stalo to samé. Emily je skvělá kamarádka. Už teď vím, že nám to spolu ještě dlouho vydrží.

Sophia a já už jsme cvičily naše vystoupení té místnosti, kde má královna klavír. Poslední dobou tam královna z nějakého důvodu nechodí. Vlastně jsme poslední dobou nepřicházely do kontaktu s královskou rodinou skoro vůbec. Nikdo neví, co se stalo. Nikdo z nich už s námi v jídelně nejí a je vzácnost když je vídáme na chodbách. Krále a královnu neviděl pár dní nikdo, prince jsme viděly jen dvakrát a jejich sestry jen jednou. Nevíme moc co se děje ale napadlo mě, že se třeba stalo něco jejich rodině, která nežije s nimi v paláci, a že se jim o tom těžko mluví. Nebo jen mají hodně práce? Těžko říct. Chci ale, aby si na večírku odpočinuli a aby se odvázali a aby zapomněli na všechny jejich problémy, ať už jsou jakékoli.

***

Byl večer před Halloweenem a já jsem šla z večeře směrem ke své komnatě. Těšila jsem se, protože můj kostým už byl hotový a Gabriella by mi ho měla ukázat. Nakonec jdu za delfína. Celkem opak toho co jsem chtěla ale nevadí. To co dneska budeme mít na sobě nejsou kostýmy ale spíš šaty inspirované daným kostýmem. Těšila jsem se na ten můj, protože jsem Gabrielle zcela věřila, že mi udělá nádherný kostým.

Po chodbě jsem šla sama protože jsem se u večeře chvilku zdržela. Palác má velmi dobré čokoládové dorty. Šla jsem po schodech nahoru do chodby ke komnatám. Bylo takové ticho že moje podpatky byly slyšet i když jsem chodila po koberci. Už jsem skoro byla u dveří mé komnaty když jsem uslyšela za mnou někoho běžet. Byl to Tyler. Byla jsem překvapená, protože,jak jsem říkala, skoro jsme je poslední dobou nevídaly.

''Ahoj.'' řekl zadýchaně.

Zmateně jsem odpověděla. ''Ahoj, co se děje? Poslední dobou jsem tě skoro neviděla.''

''Vím, že je to teď zvláštní, ale je tu něco, co bys měla vědět.''

Trochu jsem se zarazila. ''Dobře? Co to je? Co bych měla vědět?''

''Mám ale nejdřív otázku.''

''Dobře, sem s ní.''

''Věříš na magii v naší zemi?''

Opět jsem se trochu zarazila. Nejdřív se ptá král s královnou a teď i Tyler?

''No, samozřejmě, že ano. Vždyť na ni věříme všichni. Od toho jsou i hodiny mystiky, ne? Ale jak je tohle podstatné? Co mi chceš říct, Tylere?''

''Dobře, tohle bude rychlovka a nejspíš mě budeš mít za úplného blázna, ale pokusím se to říct co nejvýstižněji. Dnes večer se má něco stát a chtěl jsem ti to říct, abys o tom věděla, záleží mi na tobě a chci, abys byla připravená.''

The Future PrincessWhere stories live. Discover now