Maybe more than best friends?

1.

Slunce své paprsky vysílalo malému brunetkovi do oken. Jeho však nic nevzbudilo. Ani volání jeho mamky, která ho volala na snídani, která voněla přes celý dům. Chlapec stále byl zabořen do světa svých snů a nic jiného, kromě toho nevnímal.

Nevnímal, dokud se do jeho pokoje nepřiřítil jeho nejlepší kamarád, který bydlí naproti nim. Zelenooký brunet s kudrnatými vlasy, které modrookého Louise vždy tolik fascinovaly. Louise fascinoval celý Harry. Celý ten chlapec, na kterého by nedal dopustit. Miloval ho. Miloval ho opravdu moc, ale říct mu to nemohl, protože Harry gay nebyl. Chlapci spolu trávili hodně času už od té doby, co se sem rodina Tomlinsonů přistěhovala, dokonce si vedli seznam věcí, co spolu zažili. Bylo toho hodně, ale stále nebyl zaplněn celý.

Harry se přiřítil k němu do pokoje a začal ho lechtat. Dělá to tak vždy, už od té doby, co se spolu začali bavit jako malí, pětiletí hoši. Za těch třináct let se toho moc nezměnilo, teda kromě lásky k Harrymu z Louisovy strany.

,,Loueeeeh! Vstávej ty malej parchante! Tvoje máma už má pro tebe na stole snídani!" křičel Harry a u toho se smál jako pominutý, během toho, co Louise lechtal.

,,Ha-Harolde! Nech toho, u-už vstá-vám!" snažil se Louis vší silou popadnout dech a hlavně se snažil zastavit zelenookého, zřejmě dost pobaveného kamaráda. Marně.

Když už to vypadalo, že to Louis opravdu nevydrží, tak toho nechal a nechal ho dál žít jeho poklidný život.

,,No konečně." odfrknul si Louis a šel si pro oblečení, které si na sebe vezme. Spal jen v trenkách, protože jinak usnout nedokázal.

,,Také ti přeji dobré ráno." řekl Harry ironicky, ale doopravdy se spíš stále bavil nad pomyšlením, jak se tady jeho nejlepší kamarád svíjí smíchy a snaží se nepočůrat díky lechtání od něj.

,,Jojo prosim tě. Dobré dobré. Jak dlouho tady jsi?" zeptal se Louis Harryho, který momentálně stlal Louisovu postel, protože ví, že Louis by to sám neudělal.

,,Já? Huh.. no asi takovou pulhodinku. Tvoje mamka mi zavolala, že můžu k vám na snídani. A vzbudil jsem tě teď, protože víš, že mi Jay vždycky řekne, abych tě šel vzbudit, až budu mít hlad. No a víš Louisi, opravdu nebudu čekat, až se nám princezna probere z nějakého stoletého spaní, víš? Prostě pojď už jíst. Umírám hlady." odpověděl s úšklebkem Harry, který pro změnu teď uklízel Louisovi stůl.

,,Tak přestaň mi tu uklízet jako školní uklízečka a pojď dolů. Bože." řekl Louis a při posledním slovu protočil oči.

Harry nechal uklízení a rychlostí blesku se vydal za jeho kamarádem, který už scházel schody ke stolu, kde na ně čekaly palačinky. Milovali palačinky.

Po snídani se kluci rozhodli, že zajdou na jejich místo, kam chodí celých třináct let. Měli to od svých domů kousek. Asi deset minut pěšky. Deset minut, pokud by se po cestě pořád nepošťuchovali a podobně. Na toto místo chodili velice často, protože tam byl klid a nikdo tam nechodil. Je to zvláštní. Je to na kopci, kde je vidět na celé město. Je to tam opravdu nádherné.

Když na místo došli, tak Harry vytáhl z 'tašky'c kterou vláčel všude, seznam věcí, které spolu musí podniknout. Zažili toho spolu opravdu hodně. Vždycky, když je něco napadlo, tak tam nápad připsali. Vedli si ho už od té doby, co se ti dva začali kamarádit. Je to tlustý, velký, pomuchlaný, poničený blok, který má ale pro oba kluky velkou cenu.

Na kopci byli opravdu dlouho, skoro tři hodiny. Louis ležel s hlavou v Harryho klíně. Povídali si, smáli se.. za celou dobu ani jeden z nich neměl nutkání použít telefon. Škoda, že tuto chvilku narušila Harryho přítelkyně Annie.

Harry vytáhl ze své přední, pravé kapsy vibrující telefon.

,,Ano Annie?" zeptal se kudrnáč své přítelkyně, když telefon zvednul.

,,Ahoj miláčku, prosim tě, napadlo mě, jestli bys nechtěl jet o jarních prázdninách, které začínají o víkendu do kempu. Můžeš sebou vzít Louise, Nialla, Zayna i Liama. Já vezmu nějaké svoje kamarádky. Měli bychom ale oddělené chatky na holky a kluky. Jeli bychom tam na kolech, co ty na to?" podala svůj návrh Annie.

,,To není špatný nápad. Zeptám se kluků. Zatím ahoj." řekl Harry.

,,Ahoj" rozloučila se Annie a telefon típla.

Po telefonátu se jen Louis na Harryho tázavě podíval, aby zjistil, co Annie řikala. Harry to pochopil.

,,Annie se ptala, jestli nechceme my, ještě s klukama o jarňákách do kempu. Annie by vzala nějaké svoje kamarádky, chatky by byly oddělené a jeli bychom tam na kolech." vysvětlil Harry svému kamarádovi to, co mu jeho přítelkyně řekla.

,,To by bylo super, Harry." řekl modrooký a své rty vytvaroval do úsměvu.

Harry mezitím obvolal své další kamarády a nakonec zase Annie, aby jí sdělil, že všichni s jejím návrhem souhlasí.

Kluci na kopci strávili ještě pár hodin, a pak se vydali domů. Každý k sobě. Něž oba zalezli so svých domů, tak se objali, jakoby se zítra neměli vidět.

Louis věděl, že se do Harryho každým dnem zamilovává víc a víc. Co každým dnem. Každou minutou, ne-li sekundou strávenou s ním..